MK o kultuře v letech 1998 - 2003 - Co se za pět let v kultuře povedlo a co nikoliv

Publikace je neprodejná, její úplné znění je však k dispozici zde:

Úplné znění hodnocení ministra Pavla Dostála Co se za pět let v kultuře povedlo a co nikoliv aneb úspěchy a neúspěchy ministerstva kultury (1998 – 2003) naleznete na adrese:

http://www.mkcr.cz/article.php?id=939

Z textu citujeme:

Úspěchy:
a) prosazení první vládní Kulturní politiky v dějinách České republiky (1999), první vládní Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice (koncepce muzejnictví - 2003), Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice (2003),

b) završení procesu přípravy resortních právních předpisů na vstup do EU (gestorství: Audiovize a kultura, podíl na kapitolách: Volný pohyb zboží, Právo obchodních společenství, Volný pohyb služeb), prosazení podpisu významných úmluv (Evropská úmluva o přeshraniční televizi, Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy),

c) zapojení do komunitárních programů RAPHAEL (kulturní dědictví - ČR získala cca 357.000 Euro), KULTURA 2000 (18 úspěšných projektů v r. 2002), Media - Plus a Media II - Training (podpora vzdělávání, distribuce a speciální program k Týdnu evropského filmového   dědictví), s tím související zřízení národních kanceláří Media Desk a Kultura 2000,

d) spolupráce s UNESCO, zápis dalších 6 kulturních statků (Zahrady a zámek v Kroměříži, Holašovice, zámek Litomyšl, Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, Vila Tugendhat v Brně, Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči) na prestižní Seznam světového dědictví,

e) založení kvalitativně nové kulturní spolupráce zemí Visegrádské skupiny (mj. iniciování vzniku Visegrádského fondu),

f) zapojení do mimořádného mezinárodního projektu „Střed Evropy kolem roku 1000“,

g) posílení kulturní spolupráce se Slovenskou republikou jako naším nejpřirozenějším partnerem, založení tradice Měsíce česko-slovenské kulturní vzájemnosti jako prestižní celostátní akce (hostování divadel, výtvarné umění, hudba apod.),

h) intenzívní propagace české kultury v zahraničí (Česká kulturní sezóna ve Francii - 2002, rozsáhlá prezentace české kultury na českých dnech v Rusku - 2003, Japonsku - 1999, Belgii - 1999, Kanadě, Argentině a na knižním festivalu na Tchajwanu – 2003), hlavní finanční garance divadelního Festivalu německého jazyka a uskutečnění dvou mezinárodních scénografických festivalů Quadrienále 1999 a 2003,

i)vypracování a prosazení nových zákonů a dalších předpisů (mj. zákon tiskový, autorský, knihovní, o ochraně sbírek muzejní povahy, vývoz kulturních statků, zákon o České televizi, o církvích a náboženských společnostech, komplexní nová úprava oboru restaurování kulturních památek, nařízení vlády o oceňování v oblasti kultury),

j) odstátnění státních kulturních institucí (Pražské jaro, státní vědecké knihovny, ústavy archeologické památkové péče, 29 muzeí a galerií),

k) založení stabilní státní péče o Památník Lidice, vybudování galerie pro významnou sbírku umění Pro Lidice, založení vládního programu rehabilitace vybraných památníků bojů za svobodu (Vojna u Příbrami, Památník na Vítkově, Památník E. Beneše v Sezimově Ústí aj.),

l) mimořádné výkupy uměleckých předmětů do státních sbírek (mj. Waldesova sbírka pro Národní galerii v Praze),

m) zmírnění některých majetkových křivd obětí holocaustu (převod sbírky obrazů Židovskému muzeu, vytvoření databáze uměleckých předmětů pocházejících z majetku obětí holocaustu na Internetu),

n) v oblasti literatury, knižní kultury a knihoven byly vyhlášeny nové programy a granty: Podpora překladů české literatury vydávané v zahraničí (od r. 1998), Knihovna 21. století a Česká knihovna (od r. 1999), Grant na podporu vytvoření a vydání díla (od r. 2000), Program podpory zajištění regionálních funkcí knihoven (od r. 2002),

o) od r. 1999 je vyhlašován program Veřejné informační služby knihoven (VISK) díky němuž má více než 70% občanů ČR přístup k Internetu prostřednictvím veřejných knihoven. Ministerstvo kultury spolupracovalo na přípravě materiálů Státní informační politika a Státní informační politika ve vzdělávání, kde prosadilo významnou roli knihoven,

p) rekonstrukce významných kulturních památek pro potřeby resortu (mj. v Praze Nostický palác, palác Kinských, letohrádek Hvězda, zahrady pod Pražským hradem, zahájení záchrany Švarcenberského paláce, letohrádku Kinských, nového sídla Muzea české hudby, v Brně Uměleckoprůmyslového muzea a Domu šlechtičen, v Olomouci Petrášova paláce, v Plzni Domu u Slunce), výstavba nových budov pro kulturní instituce (Moravská zemská knihovna v Brně, knihovna v Liberci), restaurování unikátních národních kulturních památek (palmový skleník zámku v Lednici, relikviář sv. Maura), reinstalace muzejních expozic (Veletržní palác Národní galerie v Praze, Technické muzeum v Brně),

q) oddlužení národních kulturních institucí,

r) vyřešení úhrady stipendijních pobytů výtvarných umělců a scénografů v Mezinárodním centru E. Schieleho a mladých hudebníků do Evropského orchestru mladých,

s) založení titulu „Nositel tradice lidových řemesel“ a oceňování v oblasti kultury (cenu Ministerstva  kultury za přínos  v oblasti divadla,  hudby, a výtvarného umění a architektury, cenu Ministerstva kultury za památkovou péči, cenu Ministerstva kultury za přínos k rozvoji české kultury, cenu  Ministerstva  kultury   v  oborech  zájmových  uměleckých aktivit, cenu Knihovna roku, cenu za nejkrásnější českou knihu roku, cenu Gloria musaealis, cenu Ministerstva kultury na Bienále grafického designu Brno, cenu ministra kultury - cena hranému filmu zemí Visegrádu, medaili Artis bohemiae amicis),

t) zajištění výstavního prostoru pro dar významného rodáka – zlatníka Františka Khynla na státním zámku Sychrov,

u) koncepce záchrany unikátního fenoménu otáčivého hlediště v Českém Krumlově -vybudováním nového zahradního divadla s otáčivým hledištěm v sousedství zámecké zahrady bude vyřešen problém konfliktu stávající technicky zastaralé točny se zájmem ochrany památky světového dědictví UNESCO,

v) Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie: vyřešení situace v obchodním využití filmů vyrobených ve FS Barrandov v letech 1965-1990, od doby vzniku fondu Rada fondu posoudila 1470 kinematografických projektů a rozdělila 534 miliony Kč na podporu vybraných projektů, atd.,

w) Státní fond kultury ČR: dořešení neúspěšného projektu Česká lotynka,  povodňová sbírka, Dům U Černé Matky Boží - oživení objektu, získání autorských práv k dílům bez dědiců, spolupráce se Sazkou na zahájení loterie ve prospěch kulturního dědictví.

Neúspěchy
a) nepodařilo se naplnit článek 4 Kulturní politiky dané usnesením vlády č. 401/1999, a to zvýšit objem výdajů kapitoly ministerstva kultury na 1% výdajů státního rozpočtu,

b) nebyl přijat nový památkový zákon, neprosazena novela zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty,

c) neexistence tzv. Českého audiovizuálního centra,

d) pro nedostatek prostředků není vyřešena větší podpora mladých začínajících umělců a teoretiků formou stáží a stipendií, podpora rozvoje designu, užitého umění a uměleckých řemesel, podpora odstraňování architektonických, komunikačních a informačních bariér v kulturních zařízeních, tempo obnovy kulturních památek a výstavby zabezpečovacích systémů neodpovídá reálné potřebě, zpožďuje se vybavení krajů kulturními institucemi (krajské knihovny ve Zlíně, Karlových Varech a na Vysočině), oddaluje se rekonstrukce budovy Klementina a hlavní budovy Národního muzea,

e) není dokončena celková základní odborná evidence mobiliárních fondů státních hradů a zámků a dokumentace kostelních inventářů,

f) církvemi nebyl identifikován majetek státu, který požadují k převodu do svého vlastnictví, ministerstvo pak není s to pokračovat na legislativě majetkového vyrovnání mezi církvemi a státem,

g) Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie: přes několik pokusů se nepodařilo vytvořit státní koncepci podpory kinematografie ani prosadit dílčí novelu zákona o Fondu, která by měla v oblasti kinematografie zajistit dostatečné a trvalé zdroje nezávislé na státním rozpočtu,

h) Státní fond kultury ČR: zajistit Fondu nové, stabilní zdroje, které by umožňovaly naplňování poslání, pro které byl Fond zřízen (viz „maďarský zákon“, který formou zvláštního poplatku zatěžuje vybrané kulturní produkty a služby, jejichž soustřeďováním vytváří významný zdroj pro mimorozpočtovou podporu kulturních projektů).