Praha - kulturní politika

Výbor pro kulturu Zastupitelstva hlavního města Prahy schválil 13. února 2012 záměr optimalizace činnosti Pražské informační služby (PIS) a Muzea hl. m. Prahy. Dal tak de facto zelenou tomu, aby se PIS stala základní servisní organizací města v oblasti cestovního ruchu. V praxi by to mělo znamenat, že firma ABL přijde do roka o pronájem věží. PIS smlouvu s ABL již vypověděla. Muzeum hlavního města převezme správu historických objektů. Právě pronájem pražských věží bezpečnostní agenuře, kterou založil a vlastnil Vít Bárta, nedávný ministr vnitra, byla černou skvrnou kulturní politiky města Prahy, za primátora Pavla Béma (ODS).

Výběrové řízení na provozovatele pražského Divadla Komedie skončilo. Vítězem bylo vyhlášeno sdružení Divadlo Company.cz, které pod vedením Evy Bergerové sedm let provozuje pražské Strašnické divadlo, známé pod dřívějším jménem jako Divadlo Solidarita. Pražské divadelní prostředí (a nedávno se ukázalo, že i brněnské) je velmi citlivé na změny. I tato změna, kterou umožnil ohlášený odchod úspěšného režiséra Dušana Pařízka a celého Pražského komorního divadla s.r.o., z Divadla Komedie, vzbuzuje řadu diskuzí v médiích a nejen. Do finále výběrového řízení se dostalo pět neziskových organizací, přinášíme alespoň částečně projekty čtyř z nich a prohlášení některých účastníků výběrového řízení.

Ve středu 15. června 2011 notifikovala Evropská komise Grantový systém hlavního města Prahy v oblasti kultury a umění na léta 2010 – 2015. Byl tak završen více než tříletý proces tvorby a vyjednávání o způsobu poskytování grantů v oblasti kultury v hlavním městě Praze, na jehož počátku byla kauza tzv. dotace na vstupenku, jíž prosazoval tehdejší radní pro kulturu a stávající starosta Prahy 10 Milan Richter za ODS, a proti které se vzbouřila nejen pražská kulturní veřejnost. Grantový systém hlavního města Prahy nyní obsahuje hodnotící kritéria pro členy odborných komisí a bodovou škálu hodnocení víceletých i jednoletých projektů předkládaných v grantovém řízení hl.m. Praze. Vedle pohledu na základní hodnotící kritéria notifikovaného grantového systému a historie kauzy z tiskového prohlášení pražského Magistrátu přinášíme seznam článků a aktivit ProCulture, které se této kauze také věnovalo.

Skupina architektů, urbanistů, vědců, publicistů a významných tvůrců vyjádřila v textu Za novou Prahu svůj postoj k řízeni a vedení města Prahy, který se týká dalšího rozvoje hlavního města.  V textu navrhuje 5 úkolů, které je třeba učinit: ve spolupráci s veřejnosti identifikovat problematická rozhodnutí; uspořádat mezinárodní workshopy a diskuze o strategii rozvoje města, ustanovoit nezávislý poradní sbor, který by posuzoval zásadní urbanisticko-architektonické změny; provést systémové změny v institucích zodpovědných za plánování rozvoje; zajistit kontintinuitu a udržitelnost dlouhodobého rozvoje města.

Počátkem srpna uspořádali pražští zastupitelé Strany Zelených a Evropských demokratů tiskovou konferenci ke kulturní politice Hlavního města Prahy. Podklady pro novináře připravila Marta Smolíková, ředitelka ProCulture a členka Poradního sboru primátora hlavního města Prahy pro umění a kulturu, zaměřila se na (ne)plnění Programového prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006-2010. Největší zájem novinářů vzbudil pronájem sedmi klíčových pražských památek bezpečnostní agentuře ABL, která ve stejnou dobu pořádala tiskovou konferenci o svých úspěších. Zapadla problematika nesystematického partnerství, včetně podpory firem, které s uměním a kulturou nemají nic společného - jen za tento (volební) rok padlo do partnerských projektů zcela bez soutěže na 80 milionů. Větší pozornost novinářů nevzbudila ani neuskutečněná, nicméně pro příští (poslední) zastupitelstvo připravená transformace pražských divadel - proč vůbec schvalovat transformaci, když je konec volebního období, se nikdo neptá. 

Zaměstnanci Pražské informační služby (PIS) odeslali pražskému magistrátu dopis, ve kterém žádají odvolání Ing. Lucie Ramnembornové z funkce ředitelky (PIS) pro naprosté manažerské selhání a pro celkovou odbornou a osobnostní neschopnost tuto funkci vykonávat.  Ing. Lucie Ramnembornové byla jmenována do funkce radním Milanem Richterem k 1. březnu t.r.. Zaměstnancům bylo oznámeno, že od 1. ledna 2009 (nebo i dříve) vznikne akciová společnost a možná posléze holdingová společnost, která se bude sestávat ze 4 společností, které se budou zabývat kongresovou turistikou, cestovním ruchem a ostatními činnostmi, ty si na sebe ale musí vydělat. Tím zanikne zřizovací listina PIS, ve které se praví, že PIS je zřízena k účelu informovat veřejnost o Praze, propagovat Prahu. Zaměstnanci se obávají, že chystanou změnou na akciovou společnost, budou památkové objekty, které má PIS ve správě předány do soukromých rukou, a že to je hlavním důvodem těchto změn.

Časopis Týden si nechal  u společnosti Newton Media udělat analýzu sporu o pražské granty na kulturu. Sebastian Pawlowski, majitel Týdne a Instinktu je prostřednictvím Muchova Muzea s.r.o., které je rovněž v portfoliu jeho firem na kauze sám interesován. Turistickými kancelářemi oblíbené museum je jedním z příjemců pražské dotace na vstupenku. Dostane 4,5 milionu. Podle analýzy změny v dotačním systému pražského magistrátu pro kulturu vedly k sílícím a mediálně viditelným protestům. Zejména divadelníci kritizovali nový rozpočtový „pilíř“ – plošné dotace na vstupenku – v jehož rámci se letos rozdělila čtvrtina z celkové výše dotací. Nejenže tak dosáhly na podporu komerční subjekty („černá divadla“ či muzikálové scény), ale dle kulturní obce také ubylo peněz na partnerské projekty a víceleté granty. Několik divadel ohlásilo pravděpodobný zánik či výrazné omezení činnosti.

Návrh k projednání 12 problematických témat současné pražské kulturní politiky pod názvem Chceme Prahu kulturní podepsalo na 2 000 lidí. Dokument zpracovalo ProCulture ve spolupráci s Radou uměleckých obcí s odvoláním na zákon o hlavním městě Praze, který umožňuje požadovat projednání určité záležitosti radou Prahy či zastupitelstvem a to nejpozději do 60 dnů v případě, že je žádost podepsána nejméně 1 000 občany hlavního města Prahy. Taková žádost byla podána 13. května 2008, po té, co byl shromážděn potřebný počet podpisů občanů hlavního města. Podpisy dále přibývají. Návrhy doplňují a rozšiřují požadavky téměř 20 000 signatářů petice Za Prahu kulturní, kteří mimo jiné žádají, aby se město zabývalo podněty umělecké veřejnosti, právě i Rady uměleckých obcí.

V půl deváté ráno před zahájením dubnového jednání pražského zastupitelstva proběhla ohlášená demonstrace odpůrců nového grantového systému a transformačních plánů hlavního města Prahy.  Ostrá kritika kulturní politiky hlavního města Prahy se v posledních týdnech dostala na stránky téměř všech předních českých médií. Akce byla provázena paralelní demonstrací důchodců ale také klaky radního pro kulturu Milana Richtera a divadla Ta Fantastika. Podle Událostí České televize bylo na Mariánském náměstí asi tisícovka příznivců petice Za Prahu kulturní, kterou podepsalo 13 a půl tisíce lidí.  Podle Novy se sešlo na třista lidí. Pražské zastupitelstvo sice na začátku svého jednání operativně přijalo návrh petici projednat, nicméně po více než dvouhodinové diskuzi ji vzali pouze na vědomí. Petice mimo jiné požadovala odvolání radního pro kulturu Milana Richtera (ODS), zrušení dotací na vstupenku či oddělení podpory neziskového sektoru od podnikání v kultuře. Přinášíme různé pohledy k vykreslení události:

Hlavní město Praha plánuje letos uskutečnit tzv. druhou vlnu transformace příspěvkových divadel. Vzhledem k řadě nejasností uspořádalo dne 11. března 2008 šest pražských divadel, kterých se to týká, tiskovou konferenci, kde byla veřejnost seznámena s problémy, jimž jsou tato divadla v současnosti vystavena. Tisková konference se těšila enormnímu zájmu právě v divadle, které prošlo první vlnou transformace - v Divadle Archa o.p.s. Přestože je Hlavní město Praha zakladatelem tohoto divadla, neměla Archa v době konání tiskové konference schválenou dotaci od svého zakladatele a od počátku roku funguje pouze díky půjčkám přátel ředitele. Příklad Archy je ilustrativní ukázkou vážných potíží, do kterých se letos dostala celá řada kulturních organizací, které poskytují v hlavním městě kulturní služby a sice kvůli  zpožděnému i kritizovanému tzv. aktualizovanému, grantovému systému v hlavním městě.

Ministr financí Miroslav Kalousek podepsal dne 12. února 2007 Dohodu o narovnání mezi Ministerstvem financí a panem Petrem Kratochvílem. Majitel pražského divadla Ta Fantastika a občan USA žaloval ČR na základě dohody o ochraně investic mezi ČR a USA a sice o náhradu škody z titulu poškození své investice do divadla Ta Fantastika. Podpisem Dohody došlo k úplnému narovnání sporu. Kratochvíl se zároveň vzdal jakýchkoli dalších nároků plynoucích ze své investice.
Dohoda neobsahuje žádnou ekonomickou kompenzaci. Ministr slíbil kontaktovat pražského primátora ohledně dotační politiky hlavního města. Zároveň přiznal, že nemůže pražskou dotační politiku jakkoli ovlivnit. Loňského roku Praha údajně kvůli Kratochvílově žalobě pozastavila a po té změnila udělování grantů (dotací) pro rok 2008.

Jsme hlupáci? Kdo koho oblafne? Je umění houska na krámě? Přece děláme umění pro lidi, ne umění pro umění. Proč mám přispívat na tzv. umění? Herci určitě nehladoví a na rozdíl ode mne nemusí ze svých odvodů státu mně dávat ani korunu. Je provozování divadla stejným podnikáním jako prodávat rohlíky? Má se jít magistrát udat? Kdo tady má rezignovat? Odnesou to malé ryby? Diskriminuje magistrát divadlo Ta Fantastika? to jsou témata, která se objevují v médiích v souvislosti se zastavením kulturních grantů Hlavního města Prahy. Čtěte více: Zveřejňujeme i Prohlášení Iniciativy pro kulturu a dopis Rady uměleckých obcí.

Rada Hlavního města Prahy rozhodla, že dočasně pozastaví vyhlášení kulturních grantů pro rok 2008. Důvodem je arbitrážní řízení proti ČR, které vede spolumajitel divadla Ta Fantastika Petr Kratochvíl jako občan USA za to, že mu neochránila investice. Kratochvíl podal i žalobu k Evropskému soudu. Nelíbí se mu, jak magistrát hlavního města uděluje granty pražským komerčním divadlům. Hlavní město Praha letos posuzovalo v grantovém řízení více než 700 kulturních projektů a rozdělilo na 90 milionů korun. Vedle toho město Praha uděluje podporu prostřednictvím partnerství, dříve spolupořadatelství, které před prázdninami začala prověřovat protikorupční policie. Radní Milan Richter připravuje nový grantový systém. Přikládáme srovnávací studií grantových systémů vybraných měst Evropy.

Dejvické divadlo (DD) je jedním z pražských divadel, které před čtyřmi lety prošlo transformací z příspěvkové organizace na obecně prospěšnou společnost (o.p.s.). Jeho zakladatelem je Praha 6.  Dne 6. srpna 2007 přijala kulturní komise návrh radní Prahy 6 Ingrid Kejkrtové (ED) a sice nabídnout DD převzít značku a majetek divadla vyjma domu, ve kterém sídlí. Jedná se prý zhruba o čtyřmilionovou hodnotu, kterou by měl za jednu korunu získat blíže neurčený právní subjekt. Ten si má zvolit samotné divadlo, respektive jeho správní rada. Podle zákona sice lze o.p.s. v odůvodněném případě zrušit, ovšem jejich majetek musí připadnout jiné o.p.s.. Podle ředitelky ProCulture by vyvedení majetku o.p.s. na jiný právní subjekt mohlo být považováno za tunelování, které později umožní takovou organizaci účelově poslat do likvidace a Městská část Prahy 6 se tak zbaví své zakladatelské role. Obecně prospěšná společnost může být zrušena na návrh správní rady a to prakticky pouze prohlášením konkurzu, nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu a sice pro nedostatek majetku.

Liberální institut, v Praze sídlící Centrum pro rozvoj svobody, soukromého vlastnictví, tržního hospodářství a posílení vlády zákona, uspořádal 10. května 2007 diskusní fórum Budoucnost financování kultury v hlavním městě Praha. Pražský radní pro kulturu Milan Richter ocenil myšlenku, že pražský magistrát by mohl dávat kulturní granty divadlům podle počtu prodaných vstupenek. Podle zprávy ČTK však mnohem radikálnější názor přednesl majitel Divadla Na Fidlovačce a senátor Tomáš Töpfer. Podle jeho mínění by neměl dostávat nikdo nic. "Divadlo má být drahé, je to kulturní statek pro elity," soudí Töpfer.

Radní Prahy 11 zrušili Kulturní dům Opatov. Poslední koncert se koná 1.června 2007 od 20.hod., kdy kromě Vítkova kvarteta vystoupí spousta jiných kapel. Po rekonstrukci, na kterou radnice věnuje přes 60 milionů korun bude budova sloužit jako poliklinika. Zrušení zařízení souvisí s novou koncepcí kultury Prahy 11, do které můžete nahlédnout na našich stránkách. Pro kulturu Jižního města zřídí Městská část obecně prospěšnou společnost, jejíž výhodou má být možnost financování z více zdrojů, bude například žádat o granty pražský magistrát. Kulturní dům Opatov byl specifický dlouhou tradicí v pořádání rockových koncertů a mohly tu zkoušet amatérské kapely.

Cílem workshopu, kterého se má zúčastnit kulturní veřejnost je připomínkování, náměty i další doporučení k aktualizaci grantové politiky hlavního města Prahy. Workshop svolává radní Ing. Milan Richter a bude se konat ve středu dne 18. dubna 2007 od 14.30 hod. v Rezidenci primátora hl.m.Prahy, v budově Městské knihovny v Praze, Mariánské nám. 1, Praha 1. Čtěte podklady k podpoře umění a kultury prostřednictvím HMP a přehled diskuze o podpoře pražských divadel v médiích:  

Hlavní město Praha letos rozdělilo v grantovém řízení rekordní částku v celkové výši 134 050 000 Kč.  Podpořeno bylo více než 350 projektů, přičemž žadatelé se ucházeli o čtyřleté, dvouleté i celoroční granty a to na podporu své umělecké a kulturní činnosti. Vedle toho byly podpořeny projekty z oblasti divadla, tance, hudby, výtvarného umění, literatury, neprofesionálního umění i mezinárodní spolupráce. Na rozhodování se podílela komise doplněná o extermí odborníky. Posuzovací komisi jmenovala loni na podzim Rada Hlavního města Prahy a to na doporučení členů pracovních skupin primátora Béma. Tyto pracovní skupiny byly ustanoveny po protestech kulturní veřejnosti, které koncem roku 2004 poukázaly na nedostatečnou transparentnost grantového řízení Hlavního města Prahy.

Hlavní město Praha zve občany na veřejná slyšení k žádostem o kulturní granty, přijďte si vyslechnout argumenty těch, kteří na svou kulturní činnost žádají peníze z rozpočtu hlavního města Prahy. Veřejná slyšení žadatelů o podporu proběhnou v v úterý dne 10. ledna 2006 od 14.00 do 18.00 hod. a ve středu 11. ledna 2006 od 9.00 hod. do 18.00 hod.

Magistrát hl. m. Prahy, odbor zahraničních vztahů a fondů EU organizuje dne 23. srpna 2005 instruktážní seminář, který je zaměřen na představení programu Jednotný programový dokument pro Cíl 2 regionu soudržnosti Praha (JPD 2) pro potenciální předkladatele projektů z řad nestátních neziskových organizací v souvislosti s vyhlášením 3. Výzvy k předkládání projektů.

Symbolickým divadelním výstupem na schodech pražského magistrátu protestovali někteří zástupci pražských umělců proti kulturní politice města. Happening nazvali s odkazem na nedávné velikonoční svátky Ukřižování pražské kultury a chtěli jím vyjádřit nesouhlas se způsobem rozdělování kulturních grantů.

Iniciativa pro kulturu je název sdružení, které založily subjekty působící v oblasti kultury a umění na území ČR dne 9. března 2005 v Praze. Sdružení si klade za cíl především napomoci stanovit jednotné a transparentní podmínky pro vícezdrojové financování celého sektoru na úrovni státní i veřejné správy a dále konstruktivně napomáhat zlepšování legislativních i ekonomických podmínek pro činnosti v oblasti kultury a umění.

Primátor hlavního města Prahy Pavel Bém vydal závěry série workshopů, které se konaly po vzájemné dohodě iniciativy "4 body pro kulturu" a zástupců hlavního města Prahy ve dnech 14. ledna - 4. února 2005. Workshopů se zúčastnilo více než 200 zástupců kulturních institucí působících na území hlavního města Prahy, teoretiků v dané oblasti a zastupitelů. Primátor pražské kulturní veřejnosti slíbil: 1. zpracování Koncepce Kulturní politiky hlavního města Prahy, a to za účasti zástupců kulturních organizací, teoretiků v kulturní oblasti a zástupců hlavního města Prahy se supervizí zahraničních odborníků, kterou má do konce roku projednat Zastupitelstvo; 2. Novou metodiku hodnocení projektů a vedení grantového řízení; 3. dokončení transformace příspěvkových organizací; 4. podporu umění pro mladé.

Pražský primáror pozval zástupce odborné kulturní veřejnosti k diskuzím a workshopům o kultuře v Praze. Poslední z trojice plánovaných setkání se konná v pátek 4. února. Přinášíme vám zápisy z první debaty konané 14.ledna a ze tří paralelních workshopů, které se konaly 28.ledna.
Zároveň zveřejňujeme stenografický zápis jednání zastupitelstva Městské části Prahy 6, kde je možno se blíže seznámit s názory pražského primátora na kulturu. Podle Pavla Béma kultura není veřejný statek. Primátor tvrdí: "kultura je privátní, soukromý statek" a také, že kultura je "strašně složitě objektivizovatelná. Vlastně to nejde". V souvislosti s nedávno transformovaným Dejvickým divadlem, a jeho podporou z veřejných zdrojů, se zamýšlí nad složitostí financování divadel: Jak to, že divadlo Sklep funguje s 200 tisícovou dotací a divadlo Archa s 20ti miliónovou?

Iniciativa "4 body pro kulturu", kterou během 3 měsíců podepsalo více než 260 osobností a subjektů z oblasti kultury, včetně Rady ITI, která sdružuje profesní asociace v oblasti divadla, ohlásila, že i po schválení kulturních grantů pro rok 2005 zastupitelstvem hlavního města Prahy, bude trvat na svém požadavku větší transparentnosti grantového systému pro kulturu v Hlavním městě Praha. Iniciativa zároveň požaduje zapojení odborníků do rozhodovacích procesů, jakož i urychlené vyhledání prostředků pro navýšení rozpočtu na granty a provedení druhého kola grantového řízení podle uměleckých výsledků žadatelů.

Palmer/Rae Associates pro Evropskou komisi  zkompletovala studii, která zkoumá 29 měst, které se v letech 1995-2004 staly Evropskými městy kultury či pořádaly Kulturní měsíce. Podle studie byla Praha jedním z mála měst, kde bylo k uspořádání akce motivováno politicky - zviditelnění se před vstupem do EU. Hlavní prioritou bylo přitáhnout do Prahy více návštěvníků, a to i přes stávající pozitivní statistiky turismu. Přesto v roce 2000. zaznamenala Praha ze všech sledovaných měst největší pokles turistů, kteří ve městě přespali, a to o 6,7%. Ve srovnání s jinými městy, které akci využily jako jedinečnou příležitost pro založení nových institucí, programů a aktivit, podpořila Praha 2000 akce, které by tak jako tak, byly součástí jejího kulturního kalendáře. 

Žádosti o čtyřleté kulturní granty včetně žižkovského Paláce Akropolis byly v pořádku, tvrdí předseda kontrolního výboru pražského zastupitelstva František Hoffman (KSČM). Část opozičních zastupitelů i zástupci některých kulturních scén kritizují to, že Akropole, propojená s městským zastupitelem ODS Pavlem Hurdou (ODS), měla dostat mnohem vyšší grant než ostatní žadatelé. Hurda chápe útoky na Akropoli jako odvádění pozornosti od financování nekalé kulturní konkurence. Ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab považuje Hurdovu argumentaci za nečestnou.

V polovině října t.r. vznikla jako reakce na závěry zasedání kulturní komise Rady hl. města Prahy iniciativa pražské kulturní scény, která upozornila na kontroverzní přerozdělování finančních prostředků v rámci čtyřletých grantů. Již od roku 2000 upozorňovali jednotliví zástupci nezávislých divadel na neprůhlednost a nevyváženost částek přidělovaných grantů. V tomto roce se situace vyhrotila. Iniciativu "4 body pro kulturu" můžete podpořit i vy svým podpisem.

Agora CE ve spolupráci s LN pořádá 24. listopadu od 18.00 hod. v kině Perštýn, Praha 1, veřejnou debatu o nabídce kutury v Praze. Hosty debaty s netradičním kontaktním formátem budou moderátor a hudebník Pavel Anděl, výtvarník David Černý a herečka Klára Issová.

Díky článku v Mladé frontě dnes (19.10. 2004) vzplanula mezi pražskou uměleckou scénou řada vzrušených diskusí ohledně 4letých grantů a čerpání rozpočtu Magistrátu města Prahy na podporu kulturních projektů. Zastupitelstvo mělo rozhodovat již 21. října. Zástupci pražské kulturní scény sepsali prohlášení a před plánovaným jednáním uspořádali na schodech magistrátu tiskovou konferenci. Kritiku grantového řízení podnítilo doporučení grantové komise města podpořit výrazně disproporční částkou vůči ostatním žadatelům (65 milionů na čtyři roky) projekt Paláce Akropolis a to na úkor jednoletých grantů a malých projektů.