Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Domů CultureInfoDiskuze a aktivismus
TechSoup

Svaz knihkupců a nakladatelů: Výzva na obranu knih

Svaz knihkupců a nakladatelů (SKN) zveřejnil v souvislosti projednáváním daňové reformy Výzvu na obranu knih. Její signatáři žádají vládu a poslance, aby nebránili volnému toku informací a výměně myšlenek a nezvyšovali DPH za knihy, noviny a časopisy o dalších 10%. V analýze upozorňují na přímou souvislost mezi cenovou dostupností knižní produkce, její rozmanitostí a vzdělaností či čtenářskou gramotností a konkurenceschopností ČR. Proces tvorby knih zahrnuje mnoho dalších kreativních profesí (autorů, překladatelů, grafiků, ilustrátorů, fotografů), po zvýšení DPH budou mít méně práce, tzn. budou odvádět menší daně do státní pokladny. Některá vydavatelství skončí a lidé, kteří do té doby podnikali a zaměstnávali další, budou nezaměstnaní, což dále státní rozpočet zatíží. Ředitelka ProCulture Marta Smolíková k tomu dodává: Je s podivem, že v zemi, kde i politici pochopili, že musí podporovat vědu a výzkum, zatíží publikování jejich výsledků 20 % daní. Je to jako bychom topili a měli přitom okna dokořán. Právě tato "daň ze znalostí" byla v Británii zrušena už v roce 1855!
České knihy byly od konce druhé světové války postiženy dvěma pohromami. V roce 1948 byla vyvlastněna nakladatelství a knihkupectví, zavedena tuhá cenzura a řada autorů umlčena či vystavena perzekuci. Během normalizace po roce 1968 pak byly z knihoven staženy další statisíce svazků zakázaných autorů. Zvýšení DPH na knihy chystané vládou tentokrát demokratickou bude znamenat pohromu novou, neboť výrazně zredukuje knižní produkci. A tisíce dalších knih nebudou moci vyjít.

Svaz knihkupců a nakladatelů inicijuje Výzvu na obranu knih, jejímž prostřednictvím žádají signatáři této výzvy českou vládu a české poslance, aby dalším daňovým zatížením knih, novin a časopisů nebránili volnému toku informací a výměně myšlenek a nedopustili, aby se Česká republika svou kulturní politikou ocitla na periferii Evropy. Zároveň ve zhotovené analýze upozorňují na přímou souvislost mezi cenovou dostupností knižní produkce  její rozmanitostí a vzdělaností či čtenářskou gramotností.

Svaz českých knihkupců a nakladatelů
Jménem představenstva SČKN:
Vladimír Pistorius
předseda SČKN
Jiří Fraus
člen představenstva SČKN
Marek Pečenka
člen představenstva SČKN
Marcela Turečková
členka představenstva SČKN

Výzvu je možno podepsat zde:
Analýza Svazu českých knihkupců a nakladatelů:

DŮSLEDKY ZVÝŠENÍ DPH PRO KNIHY

Zvýšení DPH na knihy bude mít mimořádně nepříznivý vliv na českou knižní produkci, na čtenářské návyky a následně i na celkovou vzdělanost celé společnosti.

Podle výzkumu čtenářské gramotnosti a schopnosti využít nabyté vědomosti v praxi patří ČR v rámci zemí OECD mezi podprůměrné, 1 navíc mezi 5 zemí, v nichž se počet mladých lidí s nedostatečnou úrovní čtenářských kompetencí (těch, kteří by proto mohli mít problémy při uplatňování se v dalším životě) nejrychleji zvyšuje. Mezi patnáctiletými je podíl takovýchto žáků 23 %. Všechny politické strany mají ve svých programech podporu vzdělanosti, ale ve skutečnosti k tomuto vývoji jen nečinně přihlížejí.

Česká republika, na rozdíl od vyspělých evropských zemí, knižní produkci ani čtení mládeže, které jsou základem vzdělanosti každé společnosti, dlouhodobě prakticky nijak nepodporuje a v posledních letech jim naopak spíše podráží nohy. Už zvýšení sazby DPH na knihy v letech 2008 a 2010 mělo prokazatelně negativní vliv na celou tuto sféru. Další zvýšení na 20 % pak bude mít pro české knihy důsledky ještě mnohem horší: výrazně poklesne počet vydávaných titulů, zanikne řada menších nakladatelství a knihkupectví, mladší generace si odvyknou knihy číst. To vše se bude dít postupně, knihy budou mizet v tichosti, aniž by si toho politici či veřejnost byli vědomi.

1. DPH V EVROPĚ

Nutnost chránit a podporovat vydávání knih formou nižší sazby DPH, anebo dokonce formou speciální výjimky, je v Evropě všeobecně sdílená. Průměr DPH na knihy ve vyspělých evropských zemích je mezi 5–6 %. Ve čtyřiadvaceti zemích ze sedmadvaceti zemí EU není DPH na knihy vyšší než 10 % a vyšší sazba než 12 % se naopak uplatňuje pouze v Dánsku a Bulharsku.

Nulové DPH se na knihy uplatňuje ve Velké Británii, Irsku, Norsku a Chorvatsku. V osmi zemích EU (jedná se vesměs o menší země, vědomé si nutnosti podpory národní kultury – Maďarsko, Švédsko, Řecko, Estonsko, Finsko, Litva, Rumunsko a Lotyšsko) se na knihy uplatňuje nižší DPH než na potraviny!

Zvýšení DPH na knihy na 20 % by postavilo ČR do skupiny zemí s nejvyšší sazbou v Evropě. Kromě vyspělého Dánska, které vysokou daň kompenzuje velkorysým podpůrným programem, sem patří již jen Bulharsko (20 %), Albánie (20 %), Ukrajina (20 %) a Bělorusko (18 %).

2. POKLES PRODUKCE NOVÝCH KNIH

Jakékoliv zvýšení DPH má pro knižní produkci mnohem fatálnější následky, než pro jiné oblasti hospodářství. Důvodem je skutečnost, že na rozdíl od oblečení či léků, je kniha zbytným zbožím a lidé si ji při vyšší ceně prostě nekoupí, resp. koupí si méně výtisků (nemluvě o tom, že při celkovém zdražení životních nákladů budou šetřit právě na nákupu knih, i kdyby se nezdražily).

Zvýšení DPH v oblasti knih má dva důsledky:

•    Částečně se promítne do zvýšení knižních cen a v důsledku toho si lidé kupují méně knih. Ústav pro českou literaturu AV ČR spolu s Národní knihovnou ČR provedl v letech 2007 a 2010 výzkum čtenářských zvyklostí českých čtenářů. Jednou ze sledovaných hodnot byl počet koupených knih v letech 2007, kdy DPH bylo 5 % a 2010 kdy již DPH představovalo 10 %. Za toto období počet knih nakupených za rok jedním obyvatelem ČR starším 15 let klesl z 6,6 na 5,1 publikace.
Statistický výzkum tedy indikuje velmi znepokojivý pokles získávání nových knih.


•    Nakladatelé ovšem nemohou do koncové ceny promítnout celý nárůst DPH, protože zvýšení ceny nad určitou psychologickou hranici je kontraproduktivní: lidé si knihu již nekoupí. Zmenší se proto objem tržeb, které se z prodeje vrátí nakladateli, což povede k tomu, že řada knižních projektů dříve reálných přestane být ekonomicky únosná. Bude proto vycházet méně titulů. Tuto tendenci dokládají Hlášení o neperiodických publikacích, která každoročně sestavuje Národní knihovna ČR:
 
Počet každoročně vydaných titulů rostl od poloviny 90. let, stejně jako v jiných evropských zemích, v průměru zhruba o 4 % ročně. Mezi lety 2008 a 2009 však nastal obrat a počet vydaných titulů v České republice v posledních dvou letech stejně rychle klesá. Tento jev bezpochyby rovněž souvisí se zvýšeními DPH v roce 2008 a 2010 (vydávání knih je proces s velmi dlouhou setrvačností a příprava nového titulu zřídkakdy trvá kratší dobu než 9–12 měsíců, často i  déle, takže důvody poklesu vydaných titulů je nutno hledat z větší části již o rok dříve).

Tento nepříznivý vývoj se zdaleka netýká jen beletrie, která tvoří dnes jen asi 26 % knižní produkce. Veškeré negativní důsledky dopadnou s ještě větší silou na odborné publikace, školní a vysokoškolské učebnice, jejichž produkce dlouhodobě výrazně klesá, a také na knihy pro děti. Během dvou let od roku 2008 klesla produkce odborných titulů o 16 % a produkce vysokoškolských učebnic dokonce o 27 %.

Knižní trh má jen omezenou možnost kompenzovat zvýšení DPH zvýšením koncové ceny, protože zvýšení koncové ceny o 10 % by radikálně snížilo počet čtenářů ochotných si knihu za vyšší cenu koupit a zvýšení koncové ceny odpovídající navýšení DPH by tedy nejenže nepřineslo zvýšení tržby, ale naopak její snížení. Většina zátěže způsobené zvýšením DPH tak bude ležet na výrobcích a prodejcích – nakladatelích a knihkupcích. Při DPH 10 %, resp. 20 % se rozdělí tržby za knihu o stejné koncové ceně v průměru následovně:
 
Část tržeb, která připadá na nakladatele, se používá na uhrazení investice potřebné k vydání knihy, tedy na přípravu, výrobu a distribuci knihy (mzda redaktora, typografická úprava, lektorské posudky, nájem, telefony atd.). Zvýšení DPH o 10 % sníží prostředky získané nakladatelem z každého titulu v průměru ne o 10 %, ale asi o 22 %! To je velmi drastické snížení ekonomické efektivity vydávání knih, jehož důsledkem bude, že se řada knižních projektů ponoří pod obzor rozumného rizika a výrazně se proto sníží počet vydávaných titulů. Klesne produkce velkých nakladatelství a malá zaniknou. Zhruba o 8 % se sníží také absolutní velikost knihkupecké marže potřebné k udržování chodu knihkupeckých prodejen a mnoho menších knihkupectví zanikne.

Uvedené jevy, tj. pokles produkce knih a pokles jejich nákupu, jež by v případě dlouhodobějšího působení byly krajně nepříznivými pro celkovou vzdělanost české společnosti, lze spojovat i s jinými příčinami, především s ekonomickou krizí. Nicméně zvýšení DPH v roce 2008 a 2010 se na nich bezesporu výrazně podepsala a lze se jen s obavami domýšlet, co přinese nové navýšení DPH o dalších 10 %.
Z pasti zvýšení DPH na papírové knihy nepomohou v krátko- či střednědobém časovém horizontu ani e-knihy. Analýzy ukazují, že navzdory očekávání nepřinesou e-knihy zásadní cenovou redukci. Jejich ceny se dnes pohybují zhruba kolem 70 % cen knih papírových. Podíl na celkovém knižním trhu dosahuje v USA zhruba 2–3 %, přičemž ve vyspělých zemích  Evropy je tento podíl o více než řád nižší. Vysoké DPH ovšem působí jako brzda nejen u knih papírových, ale i při uplatňování a rozšiřování knih elektronických. V případě e-učebnic mohou dokonce náklady růst o výrobu multimédií a dalších SW aplikací.

3. ZVÝŠENÍ DPH NA KNIHY OHROŽUJE ZEJMÉNA PRODUKCI UČEBNIC A ODBORNÝCH PUBLIKACÍ

Vydávání velkého množství knih je obecně považováno za značný přínos pro národní kulturu a vzdělanost národa. Vlastní literatura rozvíjí mateřský jazyk i národní identitu v globalizujícím se světě. Psané slovo nemůže nahradit jiné médium. Kniha je základním nositelem myšlenek, které ovlivňují lidské konání.

Výuka tzv. čtenářské gramotnosti je jednou z klíčových oblastí sledovaných v národních vzdělávacích soustavách ekonomicky vyspělých zemí (vedle matematické gramotnosti a přírodních věd). Rozvinutá čtenářská gramotnost ovlivňuje schopnost vnímání klíčových informací z jakéhokoliv textu a do značné míry tak ovlivňuje možnosti chápání ostatních oblastí vzdělávání. Česká republika dosahuje v mezinárodních srovnáních tzv. čtenářské gramotnosti dlouhodobě podprůměrných hodnocení, přičemž trend je v poslední dekádě sestupný.

Kniha byla doposud vždy dostupná pro všechny sociální skupiny obyvatel. Zdražení knih a zúžení jejich nabídky, zejména v oblasti naučných knih a učebnic, povede jednoznačně ke snížené dostupnosti vzdělávání pro všechny a k „rozevírání nůžek“ mezi sociálně silnou a slabou skupinou obyvatel. Trend zvyšování rozdílů ve znalostech dětí ze sociálně silných a slabých rodin potvrzují mezinárodní výzkumy (např. tzv. PISA v zemích OCED).     

Chystané zvýšení DPH na knihy je cestou na evropskou periferii. Povede k výraznému poklesu množství vydávaných titulů, sníží přístup k novým myšlenkám a informacím a sníží tak konkurenceschopnost České republiky, zvýší čtenářskou negramotnost a z ní plynoucí problémy nových generací při uplatňování se v dalším životě. Je to cesta, která doposud patřila v rámci evropských zemí pouze Bulharsku, Albánii, Ukrajině a Bělorusku.
ProCulture

  © 2003-2021 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2021 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.