Kulturní politika Prahy - bilance volebního období 2006-2010

Praha se hrdě představuje jako město kultury a kulturního dědictví. Tak začíná řada dokumentů jako je např. Strategický plán rozvoje, Programové prohlášení současné rady HMP. Centrum Prahy je památkou UNESCO, máme množství kulturních památek, cennou architekturu, divadla, muzea… Památky jsou motivem mnoha turistů, kteří do Prahy přijíždějí a utrácí zde své peníze.

Co však dělá Praha pro to, aby se z turistů stali pravidelní návštěvníci? Jaká je kultura a přístup města Prahy k rozvoji umění a kultury, vytváření nových tradic a Prahy jako místa mezinárodních setkání? Co se dělá pro zdůraznění Prahy na současné evropské kulturní mapě? Kdy o pražských kulturních akcí píše mezinárodní tisk? Co dělá Praha pro to, aby i z naší doby zůstalo něco trvalého, co ji bude do budoucna symbolizovat a charakterizovat? Co nám přineslo poslední volební období? To vše jsou otázky pro média, nejen v předvolební době.

Programové prohlášení města je na portálu HMP vyhodnoceno tak, že kultura splnila 79  % úkolů (celkově to je 84 %). Vedle sedmi závazků v kapitole Kultura se v kapitole Rozvoj města se objevují další úkoly, např.: podpořit výstavbu Národní knihovny, ochraňovat polyfunkční charakter a residenční funkce památkové rezervace...  instalace nových soch, kašen, fontán a laviček. Do konce letošního roku mělo být opět propojeno Václavské náměstí s Národním muzeem a Vinohradskou třídou. Město mělo získat z evropských fondů peníze na kulturu a památkovou péči. Až na nové lavičky není třeba moc zkoumat, co se stalo.

Poslední volební období ukázalo především malou schopnost Prahy koncepčně pracovat a spolupracovat s dalšími subjekty, spojovat síly a finanční prostředky:

- Případ Národní knihovny, tzv. kaplického blob - přestože město slíbilo pozemek, investorem měl být stát, město stavbu zablokovalo, tím, že pozemek, na který byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž, neposkytlo

- Pražský dům fotografie, od počátku 90. let úspěšná činnost nestátní neziskové galerie dospěla k rozpadu po té, co zrekonstruovala prostor v Revoluční ulici za 25 milionů, ale dodnes jej neotevřelo veřejnosti, ačkoliv rekonstrukce skončila před lety

- Ačkoliv Praha nemá vlastní operní dům a stát má v Praze dva, nebyla využita nabídka státu o převzetí Státní opery či o jejím spolufinancování s cílem zvýšit kvalitu a prestiž této kulturní instituce, typické pro kulturní metropole

- Galerie Alfonse Muchy pro Slovanskou epopej (měla být zřízena do konce roku 2009), minulý týden bylo zablokováno převzetí Epopeje na dočasnou výstavu, která se připravuje ve Veletržním paláci – neschopnost důstojné domluvy s Moravským Krumlovem a převzetí cyklu obrazů ze zámku, který nyní patří Inchebě má jen zastínit fakt, že pavilon dosud nestojí. 

- Navzdory úkolu „důsledně pečovat o památkově chráněné objekty ve vlastnictví HMP“ bylo sedm klíčových pražských památek pronajato firmě ABL, která nemá nic společného s památkovou péčí, kulturní činností ale je známa jako bezpečnostní agentura. Prašná brána, Malostranská mostecká věž, Staroměstská mostecká věž, Petřínská rozhledna a bludiště, věže v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně a Staroměstská radnice, do té doby byly ve správě Pražské informační služby

- Praha neuskutečnila transformaci divadel „na samostatné ekonomické subjekty“,  jak slíbila udělat do konce roku 2008, ani nyní nesplněno

Slovanskou epopej vytvořil Alfons Mucha pro Prahu na zákazku Američana Charlese R. Crana. Crane byl velkým podporovatelem Masaryka (pozval jej do USA přednášet a seznámil jej s americkými politiky), zasadil se o vznik československého státu, Cranův nejstarší syn byl prvním americkým velvyslancem v Praze, Cranova dcera byla pět let vdaná za Jana Masaryka. I proto se můžeme domnívat, že komunistický režim Slovanskou epopej „odložil“ do Moravského Krumlova. Je na čase dát po dvaceti letech svobody tomuto dílu odpovídající prostor a význam.

Nejde jen o součást historie výtvarného umění ale především dějin, které se týkají založení Československého státu ale i o vypořádání se s minulým režimem.
 
Současně bylo by vhodné nabídnout Moravskému Krumlovu na místo Epopeje spolupráci a zapůjčit z depozitáře GHMP jiná díla, k dlouhodobým či krátkodobým výstavám, případně nabídnout některé výstavní projekty i jako ocenění, že Krumlov Epopej po desetiletí opatroval.  Současné soudní tahanice nemají s kulturou nic společného.

Není vše jen špatné: Grantový systém konečně získal řádný harmonogram, žadatelé se o podpoře dozvídají včas a včas obdrží i peníze. Tomu ale předcházel masivní protest pražanů (petice podepsaná desetitisíci lidí, demonstrace, mediální kampaň) po té, když město zavedlo „dotaci na vstupenku“, která přiznávala peníze návštěvnicky úspěšným projektům a začínající organizace, mladí umělci, inovativní a vůbec „rozvojové“ projekty se odsunuly do pozadí.

Je třeba ale dodat, že ve stínu grantového systému ale stále přežívá bezkoncepční systém partnerství, který utrácí peníze nikoli na rozvoj kultury ale na sebeprezentaci města, či dokonce některých zastupitelů, kteří bez ohledu na diskuzi o kvalitě a smyslu finanční podpory prosazují podporu konkrétních projektů, často pouze agenturně zprostředkovaných. 

Pro příští období bude klíčové určit konkrétní priority pro rozvoj kultury, nikoli pro udržování stávajícího stavu, který bez změn a rozvoje nutně degeneruje a ztrácí na hodnotě. 

Je na čase posílit spolupráci a koordinaci Prahy s dalšími subjekty, zejména se státem a s neziskovými organizacemi, aby celkové finanční prostředky, které jsou k dispozici, byly dobře a efektivně využity. Bude se třeba více zaměřit na kvalitu, na plnění poslání podporovaných kulturních organizací a jasně oddělit komerční projekty od projektů, které jsou zajímavé z hlediska rozvoje a inovace a sledovat konkrétní dopady kultury především v oblasti kultivace společnosti, prevence negativních společenských jevů a také širšího kulturního i mezikulturního dialogu, který by konečně měl mít mezinárodní ambice.

Marta Smolíková
ProCulture

Související:

Tisková zpráva K aktuálním otázkám kulturní politiky HMP, ze dne 5. srpna 2010 ke stažení zde

Tisk:
České noviny 5. srpna 2010, ABL se chválí za správu pražských památek, je ale i kritizována 
Pražský deník, 6. srpna 2010, Pražské věže čekají změny
+ 11 dalších

Informace o provozovateli Eiffelovy věže v Paříži, SETE (Société d’Exploitation de la Tour Eiffel) - veřejná firma vlastněná z 59,9 % městem Paříž)
Odkaz na stránky k Tower Bridge v Londýně, z patičky je zřejmé: vlastněn, financován a provozován městem Londýn. 

Zvláštní doporučení:
ProCulture 2. června 2008, Pražská informační služba - transformace nebo deformace? 
dále články v rubrice ProCulture Praha - kulturní politika

Další informace:
Zápis z 51. mimořádného zasedání výboru pro kulturu a volný čas ZHMP dne 16. 6. 2010 (transformace divadel, udělené partnerství - ovšem pouze část projektů letos podpořených)