Městská část Praha 6 navrhuje privatizovat Dejvické divadlo

Jako argumenty podporující transformaci pražských divadel bylo používáno zejména odstranění přímého politického vlivu, respektive přímého řízení divadel prostřednictvím úřadů veřejné správy, která jmenuje a odvolává ředitele svých příspěvkových organizací a to prakticky bez omezení. Dále kritizované prominentní postavení příspěvkovek vůči jiným provozovatelům divadel - příspěvkovky totiž dostávají příspěvek od zřizovatele, nikoli dotaci na základě žádosti podané do soutěžního výběrového řízení.

Podstatná je i skutečnost určení zodpovědností a pravomocí a to jak řídících - na správní radu, tak kontrolních - na dozorčí radu, tedy přímo na statutární orgány samostatného právního subjektu, který divadlo provozuje. Zároveň se mělo i zaručit, že příjmy z majetku, a to jak hmotného tak intelektuálního, včetně autorských práv a licencí, nebudou unikat do soukromých rukou ale budou řádně využívány jako jeden ze zdrojů příjmů pro činnost divadla. Proto byla doporučována a mnohými úřady veřejné správy, které pražské příklady následovaly,  volena právě nezisková právní forma o.p.s.. Ta zaručuje i transparentnost, potřebnou pro to, aby divadlo mohlo být financováno, jak z peněz daňových poplatníků, tak i nadací či sponzorů a výnosů z vlastní činnosti. 

Narozdíl od "příspěvkovek“, zakladatel "ópéesek" může do chodu organizace zasahovat pouze zprostředkovaně, přes celou správní radu. U příspěvkovek může být neposlušný ředitel jednoduše odvolán a vyměněn za loajálnějšího, přičemž nikdo na úřadě nenese osobní zodpovědnost za řízení takové organizace, tedy nároky a požadavky zřizovatele. Zodpovědnost nese jen ředitel, případně spolu se zástupcem, pakliže je statutárně ustanoven. Za to ale úřad může velmi zásadně projevovat svůj vliv výší udělené podpory, jejíž čerpání určuje smluvním vztahem a kulturní politikou, kde může (a má) jasně formulovat co a jak chce podporovat. A navíc, jsou to členové správní rady, které zakladatel může do o.p.s. dosadit, ti právě nesou zodpovědnost a také řídí ředitele takové organizace. 

Podle srpnového návrhu kulturní komise Prahy 6 by navíc divadlo provozované prozatím nejasným subjektem, dostalo na léta 2008 až 2013 další finanční příspěvek v celkové výši 25 milionů korun.

Podle mluvčího Městské části Prahy 6 Martina Šalka přispívá nyní tento úřad na činnost DD v rámci čtyřletého finančního plánu od roku 2004 do roku 2008 celkovou částkou 38,1 milionu korun. Zároveň divadlo neplatí nájem ani do fondu oprav.

"Výše příspěvku pro období let 2008 až 2013 má divadlu také umožnit začít platit jak nájem, tak peníze do fondu oprav," uvedl Šalek pro ČTK. Dodal, že dejvická scéna zároveň čerpá čtyřletý grant hlavního města Prahy ve výši 15,5 milionu korun.

"Radnice svou nabídku vůči Dejvickému divadlu vnímá také jako ocenění dlouholetých úspěchů členů divadelního souboru. Podmínkou pro tento krok je pouze to, že domovská scéna divadla má nadále zůstat v Praze 6," uvedla Kejkrtová rovněž pro ČTK.

Jak by ne, vždyť Praha 6 může poskytnout dotaci subjektu, který sídlí či poskytuje služby jejím občanům. Navíc "ocenění úspěchů" víc než smrdí pokrytectvím. Ale možná to je signál, že všechny úspěšné státní, krajské, městské či obecní kulturní organizace mohou být za jednu korunu privatizovány do rukou jejích ředitelů, zaměstnanců, nebo členů správních rad. A nyní i bez privatizačního projektu. Koneckonců i v debatách o Divadelním ústavu se již ministerský náměstek nechal slyšet, že prý když jej divadelníci tak chtějí, ať si jej zprivatizují.

Praha 6 podporuje na svém území tři stabilní scény  - Dejvické divadlo, Divadlo Semafor a Divadlo Spejbla a Hurvínka. Zároveň se prý domnívá, že divadla by měla mít stejnou pozici. Zbývající dvě divadla jsou totiž soukromá. Jediným vlastníkem Semafor spol s.r.o. je Jiří Suchý. Helena Štáchová, ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka, je pak jednou z majitelek Hurvajz, spol s.r.o.. a  majitelkou práv na loutky Spejbla a Hurvínka, o čemž s konečnou platností rozhodl Nejvyšší soud koncem června tohoto roku. Štáchová se totiž devět let soudila s Plzeňským sociálním ústavem, který je dědicem zakladatele divadla Josefa Skupy. Všechny tyto divadelní scény by tedy měly mít svá sídla v obecních domech s nájemním vztahem a vlastní nezávislou, rozumějme soukromou, právní subjektivitu.

V případě, že by se Praze 6 opravdu podařilo vymknout se ze své zakladatelské role Dejvického divadla a současně zachovat finanční podporu pro soukromý subjekt v nemalé výši, která tam má provozovat divadlo, ztratí tím i jeden ze závažných argumentů na obhajobu překročení pravidla de minimis. Takovým argumentem je zajišťování veřejných kultuních služeb, které, pakliže mají být podporovány z veřejných zdrojů musí být mimo jiné i součástí jasně deklarované politiky, tedy strategie. Založení organizace, která takové služby poskytuje, je pro Brusel jasným vyjádřením zájmu a potřeby. Ale právě o to možná taky jde.

Na druhou stranu je otázka zda-li, je vůbec možné divadlo patřící městské části pronajmout bez výběrového řízení novému subjektu. Správně by přeci měl mít možnost každý kdo má představu a plán, jaké divadlo by se v Dejvicích dalo dělat. Praha 6 by také jako správný správce měla své prostory pronajmout nejlepší nabídce a ujistit veřejnost, zda-li by se v soutěži nenašel ještě někdo lepší než je právě i mezinárodně spolupracující DD.  Možná ale do roka bude volné divadlo i nemalá čtyřletá dotace pro někoho, kdo chce na Praze 6 divadlo provozovat. Půjde jen o to, kolik kdo nabídne platit nájem, a tedy vrátit peněz do pokladny Prahy 6. A správní rada Dejvického divadla může být vyšetřována, když umožní přesun majetku organizace v hodnotě 4 milionů do soukromých rukou za 1 korunu, za špatnou správu majetku a možný daňový únik.

O návrhu kulturní komise musí ještě hlasovat zastupitelé Prahy 6. V případě, že Praha 6 rozhodne o další finanční podpoře Dejvického divadla, bude třeba podporu notifikovat bruselskou administrativou. Vzhledem k zásadám evropské hospodářské soutěže musí být totiž každá podpora z veřejných zdrojů, která převyšuje 200 000 Euro v období 3 následujících let schvalována v Bruselu.

A nejpikantnější nakonec: návrh podala Ingrid Kejkrtová členka zastupitelstva Prahy 6, rovněž členka kulturní komise a od června tohoto roku zároveň členka správní rady DD. Kulturní komise její návrh přijala za předsednictví Jany Blažíčkové, která je rovněž od června členka správní rady DD. Navzdory tomu, že podle zákona mají členové správní rady dbát na zachovávání účelu, pro který byla obecně prospěšná společnost založena, navrhují prodej jejího majetku za jednu korunu prakticky samy sobě.

Marta Smolíková
ProCulture/Otevřená společnost o.p.s.

Zápisy z jednání výborů a komisí Městské části Praha 6
http://www.praha6.cz/komise_zapisy.html

část z jednání dne 6. srpna 2007 týkající se DD:

2. Dejvické divadlo – Projekt 2008 – 2012 + žádost o příspěvek
MgA. Eva Měřičková seznámila členy kulturní komise s činností a hospodařením Dejvického divadla, o.p.s. a zároveň prezentovala projekt divadla na 2008 -2012 včetně finančního požadavku na toto období. Běhěm prezentace a po ní  byly vzneseny a zodpovězeny různé otázky k předloženému projektu.

Paní radní Bc. Kejkrtová seznámila členy kulturní komise s následujícím návrhem modelu fungování Dejvického divadla –  nabídnout uměleckému souboru divadla  převzetí  DD včetně značky a vybavení divadla vyjma  domu, ve kterém sídlí za symbolicky za 1 korunu a poskytnout finanční příspěvek v celkové výši 25 milionů korun do r. 2013 s tím, že divadlo si samo zvolí vhodnou  novou právní subjektivitu. Podmínkou je,  že domovská scéna divadla zůstane v Praze 6. Tento model nezamezuje divadlu možnost žádat MČ  o další granty na projekty v běžném grantovém řízení.
hlasování: 11-0-z1       

Další odkazy:      
Dejvické divadlo
Divadlo Spejbla a Hurvínka (stránky momentálně nedostupné,  jinak viz Wikipedia
Divadlo Semafor
Štáchové zůstanou práva na Hurvínka a Spejbla

Z našich stránek dále doporučujeme:
Kultura v Praze a názory primátora Pavla Béma, 3. února 2006
obsahuje mimo jiné stenografický záznam ze schůze zastupitelstva Prahy 6 v prosinci 2005, které řešilo podporu Dejvického divadla.