Rada pro umění řeší prioritní akce a veřejnoprávní instituce v kultuře

Rada vyslechla zprávu o přípravě věcného záměru nového zákona o veřejnoprávních institucích v kultuře, na němž přestalo Ministerstvo kultury pracovat zejména v důsledku zahájení novelizace zákona o obecně prospěšných společnostech. Rada doporučila v přípravě zákona o veřejnoprávních institucích v kultuře pokračovat. Nový zákon by umožnil transformaci některých kulturních příspěvkových organizací. “Vzhledem k tomu, že jsme se shodli, že forma o.p.s. není vhodná pro instituce, které spravují např. muzejní sbírky či jiné formy majetku, a avizovaná novela o.p.s. toto neřeší, měl by tento nový zákon vyřešit i potřeby některých měst a obcí, které chtějí transformovat své kulturní příspěvkové organizace, ale v současné době jim legislativa nenabízí vhodnou právní formu”, říká Marta Smolíková, předsedkyně Rady Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti o.p.s. / ProCulture a tajemnice Rady uměleckých obcí.

Rada pro umění obdržela přehledy tzv. prioritních akcí v oblasti umění pro tento rok. Jedná se především o opakující se akce prestižního charakteru, projekty vybírané pro jejich jedinečnost, ale i akce vyplývající z mezinárodních či jiných smluv. Rada proto doporučila zveřejnit jejich seznam na webových stránkám MK ČR: “Ministerstvo tím se dá jasně najevo, které projekty považuje za důležité. Je to jasný signál směrem k veřejnosti,” vysvětlila postup Rady její předsedkyně Marta Smolíková. Rada se ale nezabývala podporou jednotlivých prioritních akcí ministerstva. Posouzení proporčnosti podpory jednotlivých oborů, bude podle ní možné až po ukončení grantových řízení pro tento rok. Rada však doporučila včas informovat potenciální příjemce dotací, že od příštího roku budou platit nové Zásady pro poskytování dotací nestátnímu neziskovému sektoru. Ty by měly zrychlit dotační řízení, přičemž může dojít ke změně termínů uzávěrek, státní dotace bude také možné čerpat pouze těmi subjekty, které vedou podvojné účetnictví.

Rada rovněž vyslechla zprávu o dopadech vládní reformy vědy a výzkumu na oblast kultury. V rámci reformy byly identifikovány výzkumné organizace, které mohou být příjemci podpory aplikovaného výzkumu, mezi ně v současnosti patří deset příspěvkových organizací Ministerstva kultury. Vzhledem k tomu, že další možní příjemci tzv. nevýzkumné organizace musí výzkumné projekty kofinancovat z jiných zdrojů než veřejných, bude v praxi přístup do tohoto programu zásadně limitován. “V oblasti umění je pro praxi důležitý především základní výzkum, reforma je ale zaměřena na výzkum aplikovaný. Podporu na základní výzkum je možné získat pouze z Grantové agentury ČR.  Reforma vědy a výzkumu tedy nepřináší pro oblast umění  potřebnou podporu”, konstatovala Marta Smolíková. Rada doporučila navyšovat počet výzkumných organizací v kultuře, aby bylo možné finance určené na vědu a výzkum v příštích letech co nejefektivněji čerpat. Ministerstvo by mělo být nápomocno při hledání různých forem spolupráce jak institucí, tak jednotlivců, kteří by se na vědeckovýzkumné práci mohli podílet.