Sněmovní komise zjišťuje vynaložené náklady státu a ušlé výnosy církví

Na základě kvalifikovaného odhadu dospěla komise ke závěru, že dominantní složkou výdajů (cca 95 %) vynaložených ve prospěch církví a náboženských společností ve sledovaném období činily platy duchovních a celkem se jedná (v cenách roku 2007) o 42,5 miliardy korun.

Komise však také zjišťovala kvalifikovaný odhad výnosů z majetku, který byl státem po roce 1948 odejmut církvím náboženským organizacím za období 1948 - 2007. Tento majetek sestával zejména z budov, zemědělské a lesní půdy a vodních ploch. Výnos z tohoto majetku činí 186 miliard korun.K této částce se musí ještě připočíst 87,8 mld. Kč, což je odhad hodnoty soukromých i veřejných patronátů nad kostely, obročími a jinými církevními ústavy, které přešly na stát zákonem č. 218/1949 Sb. za období 1949 – 2008.

Po odečtení výdajů státu (do roku 2007 činily 60,6 mld.) od nerealizovaných výnosů církví dospějeme k celkové částce 168,6 mld. Kč, která ukazuje reálný dluh státu vůči církvím a náboženským společnostem. Z tohoto pohledu se tedy původně navrhovaná částka 83 miliard za nevydaný majetek jeví jako skutečně rozumný a pro stát výhodný kompromis.

Církvím by měla dle vládního návrhu připadnout část majetku i přímo. Vrácen však bude pouze majetek v rukou státu. Krajů ani obcí se takováto povinnost netýká ani v nejmenším. Obce a kraje tak mají šanci získat bezplatně od státu majetek včetně pozemků, které budou moci využít například pro bytovou výstavbu, budování škol či sociálních zařízení. Na dosud zablokovaný majetek bude možno získat i evropské dotace, což dosud nebylo možné. „Schválení návrhu by bylo obrovským skokem vpřed. Otevřelo by cestu další obnově regionů, investicím z evropských prostředků a v neposlední řadě též pracovním místům, což považuje právě v době dnešní finanční krize za podstatné,“ uvedl Václav Jehlička.

Zachování současného systému financování založeném na komunistickém zákonu z roku 1949 je dlouhodobě neudržitelné a pro daňové poplatníky krajně nevýhodné. Studie Vysoké školy ekonomické navíc ukazuje na dlouhodobý trend růstu počtu duchovních, který je za současných podmínek do budoucna jen těžko financovatelný a znamená nebezpečí nekontrolovatelného nárůstu výdajů státního rozpočtu. Přijetí vládního návrhu naopak předpokládá ukončení systému financování církví a náboženských společností státem, které povede k ušetření finančních prostředků pro další projekty.

Již dříve komise Poslanecké sněmovny souhlasila s tím, že má být církvím a náboženským společnostem vydáno a nahrazeno to, co vlastnily nebo měly vlastnit k datu 25. února 1948. Navíc žádný z posudků vypracovaných Univerzitou Karlovou, Masarykovou univerzitou, Západočeskou univerzitou a Ústavem státu a práva nezpochybňuje právo církví na majetek. Auditorská firma Ernst&Young bude nyní na základě rozhodnutí Komise upřesňovat hodnotu majetku navraceného církvím. S komisí spolupracuje i Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické, která analyzuje, jaká forma splácení majetku je pro stát nejvýhodnější.