Prezident podepsal Zákon o podoře kultury a uvádí ho jako příklad masívní regulace
2. května 2006 podepsal prezident republiky Václav Klaus Zákon o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, který vznikal od roku 2003. Klaus zákon v rozhovoru pro Hospodářské noviny 9. května 2006 označil za příklad masívní regulace a návrat do roku 1990, který nás zásadním způsobem vychyluje z trajektorie, která byla nastavena listopadem 1989. Ještě téhož dne podle ČTK reagoval režisér Jiří Mencl, kterého Klaus ve svém rozhovoru společně s Věrou Chytilovou a Jiřím Krejčíkem označuje za představitele kulturní fronty, kteří nepochopili novou dobu a překvapivě na rozdíl od horníků, hutníků či zemědělců, svedli masívní skupinový souboj po zahájení klausovy ekonomické reformy, neboť doufali, že teď už nastává rajský svět neomezeného přístupu k penězům...
Menzel: Klaus by se měl podívat, jak se film reguluje jinde
Praha 9. května (ČTK) - Prezident Václav Klaus by se měl podle režiséra Jiřího Menzela podívat, jak se filmová tvorba reguluje například ve Francii, v Maďarsku a v jiných zemích. Menzel tak reagoval na rozhovor v dnešních Hospodářských novinách, ve kterém Klaus označil zákon o podpoře kultury, který před týdnem stvrdil svým podpisem, za návrat do roku 1990.
Klaus připomněl, že první finanční škrty, jež tehdy učinil jako ministr financí, se dotkly nejrůznějších skupin obyvatel. První masivní souboj s ním však nesvedli horníci, hutníci nebo zemědělci, ale překvapivě představitelé kulturní fronty, které zvýraznil trojicí jmen Věra Chytilová, Jiří Menzel a Jiří Krejčík. Podle Klause nepochopili novou dobu a doufali, že už nastává rajský svět neomezeného přístupu k penězům.
"Pod přimhouřenýma očima tehdejšího ministra financí (Václava Klause) skutečně nastal rajský svět neomezeného přístupu k penězům. Ovšem jinde, než v kultuře. Například v bankách, které vzápětí zkrachovaly," řekl Menzel ČTK. Podotkl, že například na privatizaci Barrandova pár lidí opravdu zbohatlo. "Barrandovské studio ale teď pilně vydělává ostravským železárnám a na každý český film si musíte umět vyžebrat - přesně podle představ pana prezidenta," zdůraznil Menzel.
Zákon o podpoře kultury počítá mimo jiné se zavedením státních záruk za umělecká díla půjčená na výstavy, umožňuje ministerstvu kultury, aby poskytovalo stipendia absolventům uměleckých škol a osvobozuje od daně z příjmu ocenění, která ministerstvo uděluje.
Definuje také veřejné kulturní služby a povoluje ministerstvu zřizovat, ale nově i rušit příspěvkové organizace. Dnes zřizuje 32 takových organizací - například 18 muzeí a galerií, Národní památkový ústav, Národní knihovnu, Národní divadlo, Divadelní ústav, Českou filharmonii či Národní filmový archiv. Zákon vznikal od roku 2004, vládou prošel loni v létě.
Tajemnice Rady uměleckých obcí a ředitelka centra ProCulture Marta Smolíková už dříve kritizovala, že kromě stipendií a státních záruk nezavádí nástroje podpory kultury - tedy například povinnost krajů deklarovat svou kulturní politiku či stavební investice svázané s podporu současného umění. Nelíbí se jí ani to, že posiluje úlohu ministra vůči příspěvkovým organizacím.
autor: bor, mal, (jka)
Zákon o některých druzích podpory kultury a změně některých souvisejících zákonů č. 203/2006 Sb.
Související články na stránkách ProCulture:
24. 3. 2006 - Zákon o podpoře kultury
3. 8. 2005 - Vláda schválila návrh zákona o veřejné podpoře kultury
29. 4. 2004 - Vláda schválila návrh věcného záměru zákona o veřejné podpoře kultury a o změně některých zákonů
27. 11. 2003 - Návrh věcného záměru zákona o veřejné podpoře kultury a o změně některých zákonů
