Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Domů CultureInfoStátní rozpočet na kulturu
TechSoup

Státní rozpočet 2006 kulturu opět přehlíží - začíná projednávání v parlamentu

Ve středu 12. října 2005 má parlament začít projednávat návrh státního rozpočtu 2006, ze kterého na umění a kulturu, po odečtení nákladů na církve, má jít 0, 475%. Je to méně než polovina z jednoho procenta, které bylo cílem platné Kulturní politiky.  Nejen, že jsme po šesti letech kýženého jednoho procenta nedosáhli, navíc z původních 0, 77 %, které byly ještě v roce 1999 ministerstvu kultury k dispozici, klesáme hlouběji pod polovinu procenta. Podíl kultury ve státním rozpočtu a její podpora prostřednictvím ministerstva kultury, bohužel, od roku 1999 nezadržitelně klesá.

Homeopatické experimenty státu na kultuře

Tento týden má parlament začít projednávat návrh státního rozpočtu 2006, ze kterého na umění a kulturu, po odečtení nákladů na církve, má jít 0, 475%. Je to méně než polovina z jednoho procenta, které bylo cílem Kulturní politiky popsaným ve článku 4 a schváleným vládou roku 1999 a v roce 2001 vládou znovu potvrzeným. Nejen, že po šesti letech jsme kýženého jednoho procenta nedosáhli, navíc z původních 0, 77 %, které byly ještě v roce 1999 ministerstvu kultury k dispozici, klesáme hlouběji pod polovinu procenta. Podíl kultury ve státním rozpočtu a její podpora prostřednictvím ministerstva kultury, bohužel, od roku 1999 nezadržitelně klesá.

Porovnáme-li reálné náklady, tak MK v roce 1999, kdy dokument Kulturní politiky vstoupil v platnost, obdrželo 5 244 tisíc a v roce 2006 by to mělo být 5 846 tisíc, tedy o pouhých 602 miliónů více. Přičemž mandatorní výdaje se zvyšují, což lze ilustrovat nárůstem nákladů MK na platy, povinné pojistné a platby za práci, které se od zmiňovaného roku 1999 zvedly ze 64 miliónů na plánovaných 112 miliónů pro příští rok.

Nízký rozpočet MK se někteří politici pokouší hájit tvrzením, že zákon o rozpočtovém určení daní z roku 2000 vytvořil podmínky, podle nichž mohou zásadní roli v podpoře umění a kultury sehrát územní samosprávné celky. Jinými slovy, podpora umění a kultury má být realizována prostřednictvím krajů, měst a obcí. Pravda, již po řadu let jde z těchto míst do umění a kultury zhruba jednou tolik peněz než z MK. Podíváme-li se však na reálný nárůst výdajů veřejných územních rozpočtů, nedošlo po roce 2000 k žádnému výraznému nárůstu, ten je velmi plynulý již od roku 1997, až na vyjímku, kdy reálné výdaje roku 2003, tedy výdaje po dokončení transformace a přesunu organizací ze státu na kraje, paradoxně oproti předešlému poklesly. Vypadá to, že zmíněný zákon sice svěřil kompetence územně samosprávním celkům, ale ty nepřevzaly za MK zcela zodpovědnost. Ba v praxi tomu tak být nemůže.

Letošní výsledky šetření Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS), které se týkají let 1998 - 2004 odkrývají, že v tomto období nejdou z veřejných rozpočtů územně správních celků takřka žádné finanční prostředky na zcela konkrétní kategorie. Jedná se o mezinárodní spolupráci, vědu a výzkum, podporu kinematografie a vydávání literatury i hudebních a audiovizuálních nosičů. Na výkup předmětů kulturní hodnoty jde jen velmi málo peněz. Jsou to zároveň paragrafované, tedy možné položky rozpočtu v oblasti kultury, kterých pro kraje, města a obce existuje celkem na dvacet. Svým způsobem je to logické. Navíc situace je podobná i pro celostátně významné projekty a činnost takových organizací. Nelze očekávat, že budou podporovány z místních rozpočtů, když vytvářejí to, čemu se říká národní kultura a národní kulturní dědictví. Znamená to tedy, že zodpovědnost za podporu těchto zásadních oblastí je a bude i nadále v rukou státu.

Podpora národních kulturních institucí a správa kulturního dědictví a kulturních památek ze strany státu je ve společenských i politických diskusích celkem samozřejmá. Přesto stále častěji slyšíme, jak je třeba i do těchto oblastí přivést sponzory a tedy soukromé peníze. Podíváme-li se však na rozpočet MK a sečteme-li náklady na platy a provedenou práci, včetně pojistného, náklady na církve a výdaje na příspěvkové organizace zřízené MK - tedy národní kulturní instituce, činní to 4, 6 miliardy, tedy a více než třičtvrtiny rozpočtu MK. Z rozpočtu pak zbývá pro příští rok 1, 235 miliardy korun, ze které se bude platit záchrana architektonického dědictví za 331 milionů, program Kulturní aktivity 228 milionů, regenerace městských, vesnických památkových rezervací a krajinných zón celkem za 178 milionů, systému ochrany movitého kulturního dědictví (zabezpečení proti krádežím) za 113 milionů, havárie střech památek za 60 miliónů, pro národnostní menšiny je vyčleněno 30 milionů,  na restaurování movitých památek 18 milionů, na program podpory divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů 17,7…

Otázkou tedy je, kde je zásadnější podpora mezinárodní spolupráce v oblasti umění, a podpora inovativnosti a užívání nových technologií v umění, které jsou v pozornosti a předmětem zvláštních programů Evropské unie i jednotlivých jejích členských států, jakož i kinematografie, stimulace filmového průmyslu, a v poslední době i vydavatelského průmyslu? Nejen, že tyto oblasti jasně přispívají k potřebné evropské integraci ale navíc přispívají i k ekonomickému růstu a zaměstnanosti, což jsou přece hlavní politické cíle. Jen vydavatelský průmysl, kam patří vydávání knih, novin, časopisů a periodik, vydávání zvukových nahrávek a vydávání dalších tiskovin, jako např. fotografie, plakáty, reprodukce uměleckých děl a pod..  přispívá k růstu HDP v nových členských zemích v průměru 0, 54 %, v Polsku dokonce vytváří 0, 77 % HDP a v celé EU zaměstnává na 750 000 osob.

Význam podpory filmové a literární tvorby v zemích s tak malým počtem obyvatel a tedy i miniaturním trhem je klíčový nejen pro zachování vlastní kultury a národní identity. Ve světě se vážně uvažuje, že k posuzování možností trvale udržitelného rozvoje jednotlivých zemí budou sledovány nejen pilíře ekonomické, sociální a životního prostředí, ale nově čtvrtý pilíř - kulturní. Ostatně již dnes je jedním z ukazatelů plnění Strategie trvale udržitelného rozvoje, kterou schválila i česká vláda "dostupnost veřejných služeb kultury", která se "posuzuje procentem výdajů vykázaných jako výdaje na kulturu (dle platné rozpočtové skladby)", neboť "umožňuje posoudit, do jaké míry je věnována pozornost vytváření podmínek pro dostupnost veřejných služeb, péči o hmotné i nehmotné kulturní dědictví a vytváření podmínek pro tvorbu nových kulturních hodnot".  Zahrnutí aktivní účasti kulturního sektoru na hospodářském růstu je rovněž v politické agendě mnoha zemí, i u nás Strategie hospodářského růstu si dává za úkol "podpořit regiony prostřednictvím zvýšení investic do kulturní infrastruktury, zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu, zajistit vyšší intenzitu podpory uchování kulturního dědictví a podporovat rozvoj soudobé umělecké tvorby".

Z hlediska občanů a odborné kulturní veřejnosti je důležité sledovat zejména podporu veřejných kulturních služeb, které jsou prostřednictvím MK hrazeny především z programu Kulturní aktivity, ten představuje 3, 9 % ve stávajícím návrhu rozpočtu MK. Jedná se poskytování dotací prostřednictvím výběrových řízení či z rozhodnutí MK a to především na podporu projektů nestátních subjektů, dále na zahraniční spolupráci, přičemž se z tohoto programu podporují i neziskové organizace  založené MK jako je transformované Pražské jaro o.p.s. a či loni společně s Hlavním městem Praha založený Pražský dům fotografie o.p.s.. Přičteme-li náklady MK na spolufinancování komunitárních programů, podporu divadlům, orchestrům a sborům, výdaje na služby knihoven, aktivity a informační projekty menšin a podporu integrace romské komunity dostaneme se k podílu 5, 5 % v rozpočtu MK. Vztáhneme-li tuto částku k celkovému státnímu rozpočtu jedná se 0, 033 %.

V takovém případě nezbývá než věřit v homeopatické schopnosti státních peněz a ptát se, do jaké míry je v naší zemi dodržování přijatých dokumentů součástí politické kultury.

Marta Smolíková
ředitelka ProCulture
Otevřená společnost o.p.s.

 

PLNĚNÍ KULTURNÍ POLITIKY ČR (v tis. Kč)

 

celkové výdaje státního rozpočtu

 

výdaje kapitoly 334 - MK

výdaje na církve a náboženské společnosti (CNS)

výdaje kap. 334 – MK bez CNS

podíl výdajů kap. 334 - MK na kulturu v %

(tj. bez výdajů na CNS)

podíl kap 334 - MK ve státním rozpočtu

Program kulturní aktivity

podíl výdajů  z kap. 334 na Program kulturní aktivity

1998

566 747 126

4 397 466

707 367

3 690 099

0,65 %

0,77 %

123 479

2,8  %

1999

596 909 065

5 244 078

672 807

4 571 271

0,77 %

0,88 %

153 931

2,9 %

2000

632 268 248

5 371 730

789 567

4 582 163

0,72 %

0,85 %

285 935

5,3 %

2001

693 920 279

4 760 291

947 921

3 812 370

0,55 %

0,68 %

186 233

3,9 %

2002

750 682 697

4 809 334

1 010 909

3 798 425

0,51 %

0,64 %

262 868

5,5 %

2003

795 362 391

*6 159 905

1 130 844

5 029 061

0,63 %

0,77 %

233 452

3,8 %

2004

869 050 652

6 045 710

1 163 144

4 882 566

0,56 %

0,69 %

277 132

4,6 %

2005

908 415 643

5 757 145

1 188 036

4 530 409

0,49 %

0,63 %

219 882

3,8 %

2006

958 791 799

5 846 311

1 286 814

4 559 497

0,47 %

0,61 %

228 103

3,9 %

včetně nákladů na škody po povodních ve výši 1 miliardy

 
Přehled výdajů veřejných územních rozpočtů v oblasti kultury v letech 1997 - 2004 (PDF, 314 kB)
zdroj: NIPOS - Financování kultury z veřejných zdrojů, květen 2005

(11.10.2005)
Nezávislá kultura má nového spojence: jlbjlt.net

  © 2003-2021 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2021 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.