Státní rozpočet 2012, kapitola 334 Ministerstvo kultury - návrh vládě

Po léta sledované 1 % na kulturu ze státního rozpočtu je sice zajímavým ukazatelem přístupu státu ke kultuře ale více než toto hledisko je třeba vzít na vědomí proměňující se strukturu výdajů na kulturu a především proměňující se roli kultury a možnosti využití kulturního dědictví pro rozvoj měst a obcí, čemuž se přeci jen v poslední době dostává větší pozornosti. 

Je to i proto, že Evropská unie v posledních letech významně přispívá k regeneraci našeho kulturního dědictví. To nejen prostřednictvím Integrovaného operačního programu, který navyšuje výdaje ministerstva kultury ale i díky regionálním operačním programům. Právě tyto programy v řadě českých, moravských i slezských měst financují rekonstrukce kulturních, společenských i multifunkčních domů, včetně sakrálních, hospodářských i industriálních objektů, které v budoucnu bude možno nově využívat i ke kulturním účelům. Programy, ze kterých jsou tyto projekty podporovány, nejsou nazývány jako "kulturní" protože jejich úkolem je rozvoj měst či obcí, nikoli kultury samotné. Jde o zvýšení atraktivity daného území a posílení cestovního ruchu. Kultura se používá jako nástroj místního rozvoje, avšak pokud máme mít z těchto projektů v budoucnu užitek, bude třeba je plnit obsahem. 

Proto je tak znepokojující, že mají být kráceny dotační programy ministerstva kultury. Právě díky dotačním programům mohou být v jedinečné celonárodní soutěži vytipovány a realizovány umělecké a kulturní projekty nadregionálního významu. Právě ty by mohly a měly plnit nově zrekonstuované objekty obsahem. A nejen, umožnit i rozvoj jednotlivých uměleckých oborů a udržet konkurenceschopnost. Bez nich by to byl jen boj o přežití. 

Aby se umění a kultura, ale i celá společnost mohla zdravě rozvíjet, je třeba mít prostor pro experiment, inovaci, pro hledání nových tvůrčích, obchodních i distribučních modelů, ke kterým současné technologie dávají řadu možností. Mít infrastrukturu opravených a vybavených budov je sice důležité ale mnohem důležitější je, aby tyto budovy byly schopny nabídnout takový program, který bude atraktivní, kvalitní a přitáhne nejen místní ale i turisty - často v oblasti umění zkušené a schopné porovnávat a ocenit kvalitu - tedy nikoli stádní konzumenty ale samostatně přemýšlející osoby schopné se o sebe postarat a svobodně se rozhodovat, za co své vydělané peníze utratí a kde vůbec chtějí žít a platit své daně.

Právě kulturní obsah dává možnost trávení volného času občanů z hlediska přežívající představy oné pověstné (luxusní) nadstavby ale je důležitý ekonomicky a samozřejmě společensky. Kultura zvyšuje kvalitu a atraktivitu našeho životního prostoru ale obsah zabalený jako produkt - výstava, představení, nahrávky, filmy... může přinést  státnímu rozpočtu i užitek prostřednictvím odvodů a dát řadě lidí příležitost k obživě. Proto je třeba studovat, jak to celé funguje a hledat řešení, navíc, když kulturní a tvůrčí průmysly, jejichž jádrem je právě umění, představují v EU 4,5 % HDP! Právě to v sobotu na Evropském kulturním kongresu oznámila komisařka pro kulturu Androulla Vassiliou.

Je zcela na nás, jakým způsobem potenciál kultury (ale i již provedené insvestice) využijeme. Jak budeme schopni se prosadit jako kulturní země v narůstající mezinárodní a globální konkurenci. Do budoucna je otázkou, jakou v tom bude hrát roli ministerstvo kultury. Lze očekávat narůstající roli měst a lokální kultury. Otázkou zůstává, zda-li a jak, se bude dařit lokální kulturu dostávat do mezinárodního, případně globálního provozu a jaká bude koordinace na národní úrovni, neboť metodická a řídící role je pro úspěch velmi důležitá.

Plánované krácení výdajů ministerstva kultury v roce 2012:

Kulturní aktivity o více než 23 %, které znamenají 41 milionů korun, stejně tak i Program podpory významných a mimořádných kulturních akcí, který je rovněž krácen o 41 milionů, jež představují snížení o 23 %. 

Program státní podpory profesionálních divadel a stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů rovněž o 23 % (tj. o 16 milionů)

Veřejné informační služby knihoven opět o 23 % (o 14 milionů), přičemž je nedořešen úmysl ministerstva vnitra přestat platit knihovnám připojení na internet a ministerstvo kultury bude pravděpodobně muset tuto (ze zákona povinnost) zohlednit, aby nedocházelo k rušení knihoven, zejména v odlehlých oblastech, jinými slovy, řadě knihoven připojení zaplatit ze svého rozpočtu.

A to nám stále chybí státní program podpory soudobého výtvarného umění (viz program divadel, orchestrů a pěveckých sborů), na což je upozorňováno od roku 2001. Navíc máme problémy s akvizicemi umění do muzeí a galerií.

Programy záchrany a obnovy kulturních památek jsou kráceny téměř o 29 %. Zde je třeba připomenout, že jsou to právě památky, které narozdíl od živého umění mají relativně bohaté možnosti čerpat podporu ze strukturálních fondů.

Celkově by výdaje ministerstva kultury v roce 2012 měly představovat 8 322 123 tisíc korun. Úpravy rozpočtu jsou možné jak v rámci jeho projednání na vládě, tak v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Vyloučeno ovšem není ani další krácení - samozřejmě by se to přednostně projevilo na tzv. nemandatorních výdajích a to jsou právě dotace.

Podle dokumentů, které projednává vláda má v roce 2013 dojít k dalšímu výraznému krácení dotačních programů. V roce 2014 jsou tyto programy prozatím finančně nenaplněny a jsou rozpočtovány dokonce s nulou.

Marta Smolíková
ProCulture