Klíče k evropským penězům - Strategie hospodářského růstu a její pojetí kultury

Strategie hospodářského růstu (SHR) je dokument vlády ČR.

Cílem Strategie hospodářského růstu je významným způsobem přiblížit Českou republiku ekonomické úrovni hospodářsky rozvinutějších zemí Evropské unie při respektování principů udržitelného rozvoje. Měřeno ukazatelem HDP na jednoho obyvatele je v silách země dosáhnout v roce 2013 průměru EU.

K dosažení tohoto cíle by Česká republika měla zaměřit veřejné prostředky na podporu výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou a zatraktivnit své prostředí pro setrvání ekonomicky výkonných domácích společností a příliv nových ze zahraničí. Takto vytvořená nová pracovní místa se pak v konečném důsledku kladně projeví na vzrůstající životní úrovni všech obyvatel.

Strategie hospodářského růstu se zaměřila na pět prioritních oblastí, pilířů, na kterých stojí konkurenceschopnost české ekonomiky. Jsou jimi:

- Institucionální prostředí
- Zdroje financování
- Infrastruktura
- Rozvoj lidských zdrojů - vzdělávání a zaměstnanost
- Výzkum, vývoj a inovace

Celé znění SHR naleznete ke stažení na adrese www.hospodarskastrategie.org, včetně dalších materiálů a informací.

Z dokumentu s rozsahem 142 stran uvádíme klíčové pasáže, kterými přibližujeme pojetí kultury v rámci hospodářského růstu ČR:

V Úvodu: SHR reflektuje nejnovější přístup EU ve sladění cílů unijní regionální politiky s Lisabonskou strategií v zámci 8 zásad mezi které patří:

- zlepšení stavu životního prostředí, obnova krajiny a regionálních tradic jednak ve smyslu požadavků dlouhodobě udržitelného rozvoje, jednak jako významného zdroje hospodářského růstu v rámci globálně dynamických hospodářských segmentů - turismus, ekonomizace kulturního dědictví, renesance výrobních tradic apod.

Kap. 3.3. INFRASTRUKTURA:

Infrastruktura zásadním způsobem spoluvytváří první ze tří předpokladů hospodářského rozvoje naší země patří

- mobilita osob, zboží a informací - záruka dostatečné zásoby lidských zdrojů, spolehlivé logistiky a pružné komunikace při podnikání v ČR

Infrastruktura do značné míry ovlivňuje také další oblasti společnosti a podnikatelského prostředí, z nichž zvláštní význam z hlediska hospodářského růstu představují:

- regionální rozvoj - záruka soudržného růstu
- ochrana přírodního a kulturního dědictví - záruka udržitelného růstu
Cíle hospodářské strategie v oblasti infrastruktury věrně reflektují shora vymezené okruhy.

Článek 3.3.1. Zvýšit mobilitu osob, zboží a informací

... Stále významnější společenskou úlohu sehrává virtuální mobilita založená na přenosu dat elektronickou cestou. V současnosti se jedná více méně o elektronický přenos informací, ale v průběhu následujících let umožní stále dokonalejší technologie také virtuální přenos osob - formou masového využívání telemostů a telekonferencí, i zboží - nejprve v sektoru zábavního průmyslu či vzdělávání, postupně i v dalších odvětvích...

Článek 3.3.3.4 Podpořit rozvoj regionů prostřednictvím kulturní infrastruktury, zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu

Kulturní infrastruktura je předpokladem pro rozvoj měst a regionů, růst kulturního turismu, kulturního a kreativního průmyslu. Technicky vybavené subjekty/budovy (projekční, zvuková, světelná technika apod.) jsou předpokladem pro distribuci a obchod s kulturními produkty (filmová, hudební, divadelní, multimediální představení a akce), ale i pro rozvoj kulturních služeb, na jejichž potřebnost a podceňování upozorňuje Strategie udržitelného rozvoje. Kulturní průmysl má návaznost na rozvoj kreativního průmyslu (design, móda, reklama, multimedia, graficky design apod.) Dobře fungující kulturní infrastruktura je také důležitým činitelem pro příliv dlouhodobých, zejména zahraničních investic, neboť je nedílnou součásti podmínek sociální stability - poskytuje příležitosti pro kvalitní využití volného času, společenské setkávání a působí preventivně vůči negativním sociálním jevům. Pro rozvoj kulturní infrastruktury je vhodná spolupráce soukromého a veřejného sektoru.
Kulturní průmysl je progresivně se rozvíjející oblast sektoru služeb, který má  vysokou přidanou hodnotou. Největší potenciál má audiovizuální průmysl a kulturní průmysl v návaznosti na kulturní turismus. ČR má bohatou a především kontinuální filmovou tradici. Film byl na počátku 90.let plně zprivatizován a zažívá velký rozvoj zejména v oblasti poskytování služeb pro zahraniční produkce. Druhou oblastí je stimulace rozvoje kulturního průmyslu. Jde o lepší využívání kulturního dědictví, bohatství a architektury v návaznosti na kulturní turismus. Turistické oblasti díky kulturnímu dědictví a bohatství, které jsou většinovým cílem turistiky, získávají příjmy, které mají ekonomický charakter renty. U kulturního průmyslu je třeba brát v úvahu, že pracuje s kvalifikovanou lidskou silou a nemá trvalé dopady na životni prostředí.

DOPORUČENÍ: 
- Podpořit rozvoj regionů prostřednictvím zvýšení investic do kulturní infrastruktury
- Zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu

Článek 3.3.4 Zabezpečit ochranu přírody, životního prostředí a kulturního dědictví

Životní prostředí, příroda a kulturní dědictví v sobě zahrnují základní národní a společenské hodnoty. Jejich ekonomický význam bude v následujících desetiletích prudce narůstat v souvislosti s rozmachem turistiky. Ochrana těchto hodnot vytváří velký potenciál budoucích příjmů. Proto je ve Strategii hospodářského růstu zdůrazněna ochrana přírodního a kulturního dědictví již ve sledovaném období 2005-2013. Je třeba zdůraznit, že směřování k sektorům s vyšší přidanou hodnotou je samo o sobě největší zárukou ochrany přírody a památek. Během sledovaného období dojde k podstatnému snížení energetické, elektroenergetické a materiálové náročnosti tvorby HDP. Restrukturalizace průmyslu umožní přežít pouze výrobám založeným na nejlepších dostupných technologiích šetrných ke svému okolí. Ještě na konci sledovaného období dojde ve světě i v ČR k masivnímu nástupu dopravních prostředků s hybridními motory. Přírůstek ekonomických i společenských nároků na mobilitu osob, zboží a informací převezme v plné výši elektronický přenos dat. Vzrůstající životní úroveň umožní stále většímu počtu obyvatel preferovat zboží založené na alternativních výrobních postupech a tak přechod společnosti k udržitelnému spotřebnímu chování.

3.3.4.7 Zachovat a obohacovat kulturní dědictví

Význam architektonických památek a ostatních forem kulturního dědictví pro rozvoj turistiky a posilování kulturního povědomí místního obyvatelstva netřeba zdůrazňovat, podobně jako chronický nedostatek prostředků na jejich údržbu ve státním, obecním i soukromém vlastnictví. Předpokladem pro efektivnější využití potenciálu kulturního dědictví pro ekonomické a sociální zkvalitnění regionů je podpora meziregionální mobility lidských zdrojů, vč. respektování tvorby nových podnikatelských aktivit v oblasti kulturního dědictví a systémová spolupráce kulturních institucí se školami a jejich efektivní zapojení do vzdělávacích programů. Takto vytvořená přidaná hodnota přispěje k rozvoji znalostní ekonomiky i lidských zdrojů. Využití zdrojů kulturního dědictví bude součástí tvorby nových hodnot, vytvářených i prostřednictvím informačních technologií.

DOPORUČENÍ: 
- Zajistit vyšší intenzitu podpory uchování kulturního dědictví
- Podporovat rozvoj soudobé umělecké tvorby

Z verze SHR k 1.8. 2005 zpracovala: Marta Smolíková, ProCulture