Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
TechSoup

Podklady o kultuře pro Národní rozvojový plán

ProCulture vypracovalo podklady pro návrh zvláštní kapitoly a opatření Národního rozvojového plánu (NRP), který bude předkládat Ministerstvo kultury zpracovatelům tohoto dokumentu. Jedná se o pracovní verzi, která mimo jiné vychází i z připravovaného návrhu Koncepce účinnější podpory umění, který zpracovává ProCulture společně s Institutem umění při Divadelním ústavu. Cílem je prosadit do NRP opatření zaměřená na podporu rozvoje regionů prostřednictvím kulturní infrastruktury, na zlepšení podmínek pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu a zabezpečení ochrany a revitalizace kulturního dědictví. Návrh obsahuje i SWOT analýzu kulturního sektoru.

Podklady k návrhu zpracování kapitoly Kultura Národního rozvojového plánu 2007-2013

 

Česká republika patří k zemím s bohatou kulturní tradicí a dědictvím, jejichž potenciál není dostatečně cíleně využíván k strukturálnímu rozvoji, s vyjímkou cestovního ruchu, neboť památky, umělecká díla a instituce, jež je prezentují, jsou významným cílem kulturní turistiky a turistické oblasti díky umění a kultuře získávají příjmy, které mají ekonomický charakter renty. Na lepší využití teprve čeká  potenciál umění a kultury v oblasti poskytování kulturních služeb, vzhledem ke skutečnosti, že jejich význam narůstá v souvislosti s potřebami kvalitních volnočasových aktivit, které mohou být charakterizovány schopností regenerovat společnost, artikulovat a interpretovat poznání, utvářet životní styly, naplňovat identifikační funkce, být zdrojem zábavy, zlepšovat duševní zdraví občanů, jakož i životního prostředí, přitahovat mladé lidi a chránit je od negativních vlivů a závislostí. Kvalita veřejných kulturních služeb a kultura vůbec je nedílnou součástí podmínek sociální stability  a sociální funkce kultury napomáhají k revitalizaci měst a obcí.

V mezinárodním srovnání má ČR velmi hustou sít kulturních památek a kulturních institucí:  zejména unikátní je síť muzeí a galerií, které uchovávají více než 64 milionů předmětů a jejich expozice navštíví ročně 7,5 milionu návštěvníků , dále máme početnou síť knihoven, kterých je v ČR celkem 6 046 s 20,1 milionu návštěvníků ročně  a divadel a kin,  kde počet návštěvníků v posledních letech stále stoupá, v roce 2003 to bylo 4, 4 milionů návštěvníků divadel a 12, 1 miliónů návštěvníků kin. Dále existuje celá řada kulturních zařízení a subjektů, které vznikaly převážně v devadesátých letech a to jak obchodního tak neziskového charakteru, které  poskytují kulturní služby, přičemž veřejné kulturní služby, spočívají ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.

Za nejmasovější oblast umění je považována kinematografie a to především díky návštěvnosti kin a možnostmi televize zprostředkovat filmy. Tržby kin od roku 1998 stouply o 117 % a představují částku 1,1 miliardy zatímco počet návštěvníků stoupl o 30 % na 12 milionů v roce 2004. 

Celkové výnosy divadel zřizovaných MK, MŠMT, dalšími orgány státní správy, obcemi a městy v tisících Kč vzrostly od roku 1999 o 26,6 % na částku 0, 93 miliardy Kč a počet návštěvníků vzrostl o 26,5 % , což představuje 4,4 miliony návštěvníků oproti 3,8 milionů v roce 2003. Tato čísla nezobrazují soukromé a neziskové subjekty, které kulturní služby poskytují, neboť ty nelze vykázat vzhledem k neúplnosti dostupných statistik.

Podle Zprávy o neziskovém sektoru v ČR  se celkový počet NNO od roku 2002 zpomalil, "nasytil" a očekává se, že budou nadále probíhat procesy vnitřního vyzrávání sektoru v oblasti profesionalizace organizací, zlepšování finančního a technického zázemí, získávání důvěry větší části veřejnosti, růst počtu členů, vytváření sítí, zastřešujících organizací apod.  Především v oblasti umění a kultury se neziskový sektor považuje za oblast výzkumu, inovací a experimentů, z nichž mnohé jsou později úspěšně implementovány komerčními subjekty.

Kultura zahrnuje celou řadu služeb, označovaných za kulturní průmysl, který se ve světě velmi progresivně rozvíjí a má přímou návaznost na tzv. kreativní průmysl, který zahrnuje prolínání umění a obchodu v oblasti literatury a vydavatelství, hudby, filmu, výtvarného umění a trhu s uměním, performačního umění, knihoven a muzeí, navíc včetně oblastí jako je design, móda, reklama, multimedia apod. Přičemž trh marketingových komunikací jen v České republice představuje v současnosti obrat vyšší než 45 mld. Kč, přičemž podíl reklamy na tomto trhu je představován částkou cca 16 mld. Kč.

V důsledku hlubokých strukturálních změn, ke kterým po nástupu nových komunikačních technologií ve světě dochází a skutečnosti, že ekonomika se již nesoustředí na věci, nýbrž na nehmotné služby, které lze přenášet kamkoli na světě relativně velmi levně, tvoří stále větší podíl mezinárodního obchodu dnes videonahrávky, hudba, filmy, televizní show, zprávy, módní návrhy, software…, které již nemusí vznikat či existovat v blízkosti svých klientů a mají zpravidla vysokou přidanou hodnotu.

Podle odhadů Spojených národů vytváří kreativní průmysl v současnosti 7 % globálního HDP, a sice s meziročním 10% nárůstem.

Tyto proměny ekonomiky jsou velkou výzvou pro Českou republiku. Předpokládá to zejména posilovaní konkurenceschopnosti vybudováním moderní kulturní infrastruktury, neboť ta se ve světě stále více orientuje na užívání nových technologií, které jsou často předpokladem pro mezinárodní pohyb zboží a projektů (např. kvalitní technické vybavení kin, promítacích sálů, galerií, divadel, hudebních sálů, knihoven...).  Dalším důležitým úkolem je učinit opatření pro udržení, či lépe příliv, lidských zdrojů, které v kulturní oblasti představují zpravidla vysoce kvalifikované pracovní síly se schopností mobility, inovace. Dále je potřebná podpora poskytování služeb v oblasti kultury

Pouze obrat členů 3 subjektů: Asociace producentů v audiovizi, českých členů Mezinárodní federace hudebního průmyslu a Svazu českých nakladatelů a knihkupců představuje částku 10 miliard ročně na tuzemském trhu. Vedle toho je třeba brát v úvahu i provozování koncertů, muzikálů, taneční hudby,  obchod s uměním a další oblasti, které ještě významně tuto částku navyšují.

Celkový obrat členů APA - Asociace producentů v audiovizi, která sdružuje cca 80% producentu v ČR, bez výroby televizní - ČT, Nova, Prima, byl v posledních třech letech v průměru 4 miliardy ročně, z čehož 72% tvořily zahraniční zakázky.

Podle statistik IFPI - Mezinárodní federace hudebního průmyslu, která sdružuje 23 členských firem, které dohromady tvoří 95 % trhu s hudebními nahrávkami v ČR má počet  prodaných nosičů v posledních letech klesající tendenci, v roce 2004 to bylo 684,6 miliónů oproti necelé miliardě (999,1 miliónů) v roce 2000, přičemž narůstá hudební pirátství. Celková škoda odhalených případů za rok 2002 byla vyčíslena na částku 120,6 miliónů korun, a  tedy v hodnotě 16,2 % legálního trhu roku 2002, což byla oproti stavu roku 2001 trojnásobná výše.  
 

Podle údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů se v posledních letech ročně v ČR vydá na 40 milionů výtisků knih a dosahuje se obratu v odhadované výši přibližně 4 miliardy českých korun, přičemž ceny knih za posledních 10 let narostly přibližně pětkrát. V roce 1998 se z ČR vyvezlo celkem 13,6 milionů svazků knih, v roce následujícím to již činilo celkem 20,2 milionů kusů neperiodických publikací v celkové hodnotě 1, 59 miliardy, přičemž nebylo rozlišeno mezi knihami, které se v ČR tiskly na zakázku, a které si zahraniční partneři objednali přímo u vydavatelů či jiných exportérů českých knih.  

Podle Gestoru, který je ochrannou organizací autorskou s licencí na vybírání poplatků z opětovného prodeje uměleckých výtvarných děl mladších 70 let a minimální cenou 30 000 Kč se roční obrat takto prodaných děl pohybuje okolo 100 miliónů, přičemž se jedná o prodej cca v 90% v galeriích, aukčních síních a starožitnictvích, přičemž není započítán přímý prodej autorů a vlastníků autorských práv či prodej těchto děl prostřednictvím agentů. Vzhledem k tomu, že těžiště prodeje výtvarných děl je především v drobných dílech nižších cenových kategorií, představuje i tato oblast velký potenciál.

Vzhledem k tomu, že kulturní sektor nebyl dostatečně aktivně využíván v rámci plánování hospodářského růstu a podpory soudržnosti společnosti v programovém období 2004-2006, je základem pro potřebnou změnu v politice ČR skutečnost, že kultura byla identifikována jako konkrétní činitel při budování jak sociálního, tak ekonomického pilíře v rámci trvale udržitelného rozvoje  a dále pak je zahrnuta do strategie hospodářského růstu, která je podkladem pro určení priorit v oblasti kultury:

podpora rozvoje regionů prostřednictvím kulturní infrastruktury

- zlepšení podmínek pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu

- zabezpečení ochrany a revitalizace kulturního dědictví 

Význam kultury je také v poslední době posilován v souvislosti s rozšířením a integrací zemí EU,  což je formulováno v Cohesion Policy in Support of Growth and Jobs, Community Strategic Guidelines 2007-2013 , kde na rozdíl od minulého plánovacího období, které se potenciálem kultury v rámci politiky soudržnosti takřka nezabývalo, se s kulturou počítá a v opatřeních zaměřených:

- na podporu podnikání, místní zaměstnanosti a rozvoje komunit, které kladou důraz na schopnost přitahovat osoby s vysokou kvalifikací, jmenovitě v oblasti kulturních služeb

- na podporu obnovy fyzického prostředí, kde je žádoucí soustředit se i na obnovu historického a kulturního dědictví

- na akce přispívající k sociální kohesi,  včetně doporučovaných akcí zaměřených na kulturní integraci

- na posilování cestovního ruchu, jehož nedílnou součástí je kulturní turistika

 

SWOT analýza oblasti kultury v ČR

Silné stránky

- atraktivita ČR díky kulturnímu bohatství

- oblast umění a kultury je zdrojem lidského potenciálu

- kulturní instituce typu divadel, oper, koncertních a výstavních síní jsou významným městotvorným a komunitním prvkem

- kultura, především umění má schopnost překonávat předsudky a hranice, zejména hranice jazykové - v hudbě, výtvarném umění a dalších projevech, jež nejsou založeny na slovním vyjádření -, dále hranice mentální, a to díky hledání inovativních forem a myšlenek, a hranice geografické, především díky novým technologiím, které umožňují výhodné podmínky pro distribuci a export

- ve světovém srovnání jedinečný filmový archiv a tradice filmové tvorby, shopnost poskytovat filmové servisy na vysoké mezinárodní úrovni

Slabé stránky
- trvalý nedostatek finančních prostředků

- malé zapojení projektů z oblasti umění do strukturálního a regionálního rozvoje

- dlouhodobé nepochopení kultury jako nutné součásti vzdělávání a jako rozvojového faktoru; nepochopení kulturní úrovně jako ukazatele vzdělanosti

- podcenění významu kulturních aktivit jako preventivního faktoru vzniku sociálně patologických jevů a jako pomoci při jejich odstranění 

- nedostatek moderních, kvalitně technicky vybavených budov pro poskytování veřejných kulturních služeb (chybí zejména koncertní sál středního rozměru, výstavní prostory zaměřené na prezentaci současných vizuálních umění, literární dům a další instituce schopné mezinárodní spolupráce na nejvyšší úrovní

- nekompletní a nevyvážená infrastruktura, která trpí zejména nedostatkem  neziskových organizací s kvalitním organizačním a technickým vybavením, které by doplňovaly práci příspěvkových organizací, nízká úroveň spolupráce veřejného a soukromého sektoru

- absence jasné proexportní politiky zejména v oblasti audiovizuálních děl, vývozu uměleckých děl

- nedostatečná podpora a propagace mladých českých autorů a provozování děl současných autorů v ČR i zahraničí

- silný tlak průmyslu a nových technologií, který ovlivňuje finanční toky uvnitř systému kultury a to zejména v oblasti uplatňování autorských práv díky kopírovacím technologiím

Příležitosti
- lepší využití uměleckého a kulturního potenciálu k poskytování kulturních služeb

- nová spolupráce v rámci EU, včetně kulturního průmyslu

- existence velkého množství historických budov, které jsou využitelné pro poskytování kulturních služeb

- síť muzeí, galerií, knihoven využitelná nejen pro kulturní služby ale i aktivity vzdělávacího charakteru

- zpřístupňování umění a kulturních hodnot všem lidem s ohledem na to, že kultura je základní součástí společnosti založené na znalostech s významným rozvojovým faktorem 
Rizika
- umění a kultura bude nadále chápána jako spotřebovávající odvětví a nikoli jako faktor rozvoje lidského potenciálu

- neadekvátní pozice kulturního sektoru v politické agendě způsobí společenskou marginalizaci umění a kultury a posléze jejich úpadek, čímž bude znehodnoceno kulturní bohatství

- vinou neschopnosti konkurovat na rozšířeném mezinárodním trhu poklesne kvalita a akceschopnost kulturních služeb a kulturního průmyslu, čímž bude zároveň znehodnoceno utváření kulturního dědictví, tedy investičních komodit v podobě uměleckých děl a autorských práv, tedy podmínek pro další rozvoj turistického, kulturního i kreativního průmyslu

- vinou slabé mezinárodní spolupráce a neschopnosti suverénně se podílet na kulturních spolupráci bude Česká republika v rámci EU považována za provinční zemi

- vinou nedostatku finančních prostředků a slabé kapacity kulturních institucí budou pro české občany nedosažitelné umělecké a kulturní projevy na vysoké mezinárodní úrovni

- špatná úroveň celoživotního vzdělávání kulturního managementu způsobí odliv lidských zdrojů

- trvalé ekonomické podceňování významu kultury jako rozvojového faktoru, nedoceňování významu investic, nedoceňování významu tzv. kulturních průmyslů a nutnosti jejich rozvoje 

Marta Smolíková, ředitelka ProCulture

Vaše připomínky vítány na adrese: info@proculture.cz

Podklad návrhu ProCulture pro MK (Plný text, včetně grafů a zdrojových odkazů) (DOC, 91,5 kB)
Návrh Ministerstva kultury Kapitola Kultura (DOC, 83 kB)
Návrh Ministerstva kultury SWOT analýza (DOC, 35 kB)

(05.08.2005)
ProCulture

  © 2003-2020 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2020 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.