Legislativa

V současné době probíhají intenzivní přípravy návrhu zákona, který plně nahradí stávající občanský zákoník. Jeho součástí by měla být i preciznější úprava právních subjektů. V této souvislosti se počítá se změnou jak právních norem upravujících existenci občanských sdružení (v novém zákoně nazývaných spolky), tak nadací a nadačních fondů či obecně prospěšných společností. Je na místě věnovat této úpravě zvýšenou pozornost, aby nedošlo ke snížení standardů svobody spolčování chráněné Listinou lidských práv.

„Rozhodněte se, buď ho přijmete, nebo nepřijmete. Mně už je to po pěti měsících jedno, vám řeknu upřímně.“ uvedl ministr kultury hlasování Poslanecké sněmovny Parlamentu o žhavě očekávané a od roku 1998 (8 let!) projednávané novele zákona o Státním fondu na podporu kinematografie. Vzápětí  definitivně padla šance na zlepšení podpory českého filmu. PSP na svém posledním jednání  před volbami (23. května 2006), nepřehlasovala veto prezidenta z 12. května. Filmaři demonstrují svou nepokojenost:  uzavřením českého stánku na právě probíhajícím festivalu v Cannes; prohlášením Politici opětovně poškodili český film, který podepsalo deset filmových organizací, včetně Filmového a televizního svazu, či Karlovarského festivalu; protestním stažením filmů českých tvůrců a producentů z programu 46. MFF ve Zlíně. 

Prezident Václav Klaus vetoval zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. V dopise předsedovi Poslanecké sněmovny Lubomíru Zaorálkovi zdůvodnil své rozhodnutí osmi body. Prezident např. nesouhlasí, že by podnikání ve filmovém průmyslu mělo být podporováno z veřejných zdrojů a také nevidí důvod, proč by měl být film privilegován oproti české hudbě, výtvarnému umění, architektuře, divadle či sportu. Navrhované navýšení příjmů fondu považuje za neadekvátní a neodůvodněné. Úmysl zvýhodňovat filmy, které podporují evropskou identitu považuje za preferování vybraného politického názoru na úkor ostatních.

V roce 2001 vešel v platnost Zákon o podpoře sportu, který vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti a stanoví úkoly ministerstev (hned několika), jiných správních úřadů a působnost územních samosprávných celků při podpoře sportu. K podpoře sportu zavazuje nejenom Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ale i Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra i Ministerstvo zdravotnictví. Navíc krajům a obcím nařizuje zabezpečovat finanční podporu sportu ze svých rozpočtů, jakož i zajišťovat výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení.   Právě podepsaný zákon o kultuře však rozhodně nikoho, k ničemu nezavazuje.

2. května 2006 podepsal prezident republiky Václav Klaus Zákon o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, který vznikal od roku 2003. Klaus zákon v rozhovoru pro Hospodářské noviny 9. května 2006 označil za příklad masívní regulace a návrat do roku 1990, který  nás zásadním způsobem vychyluje z trajektorie, která byla nastavena listopadem 1989. Ještě téhož dne podle ČTK reagoval režisér Jiří Mencl, kterého Klaus ve svém rozhovoru společně s Věrou Chytilovou a Jiřím Krejčíkem označuje za představitele kulturní fronty, kteří nepochopili novou dobu a překvapivě na rozdíl od horníků, hutníků či zemědělců, svedli masívní skupinový souboj po zahájení klausovy ekonomické reformy, neboť doufali, že teď už nastává rajský svět neomezeného přístupu k penězům...

Zákon o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, který vládou prošel loni, čtyři dny před smrtí bývalého ministra Pavla Dostála, má být do 20. dubna projednán Senátem.  Poslanecká sněmovna Parlamentu jej schválila 17. března 2006. Zákon definuje veřejné kulturní služby. Povoluje ministerstvu kultury zřizovat ale i rušit příspěvkové organizace. Umožňuje státním příspěvkovým organizacím, resp. muzeím a galeriíím pojišťovat umělecká díla, která nejsou v jejich vlastnictví. V oblasti umění a kultury umožňuje tvůrčí a studijní stipendia. Osvobozuje od daně ocenění udělovaná ministerstvem kultury. Odstraňuje ze zákona o státní památkové péči, pasáž, kterou je na ministerstvu kultury zřizována vědecká rada pro státní památkovou péči.
Oproti původnímu věcnému záměru zákon nestanovuje náklady na zhotovení uměleckých děl současného umění v případě výstavby a přestavby veřejných budov, neukládá povinnost krajům zpracovávat kulturní politiku, nezakládá ministerstvu kultury ani ředitelům kulturních institucí povinost zřizovat odborné poradní orgány, ve kterých by byli i zástupci neziskových organizací aj.

Evropská komise schválila 12. října 2005 doporučení k zajištění práv k hudebním dílům po Internetu. Doporučení stanoví opatření ke zlepšení licencování autorských práv k službám poskytovaným po Internetu, a to v celé EU. Zlepšení jsou nezbytná, neboť nové služby poskytované po Internetu, jako je např. webcasting nebo stahování hudby na vyžádání, vyžadují licenci, která se na tyto činnosti vztahuje v celé EU. Absence celoplošných unijních licencí na autorská práva je jedním z faktorů, které představují pro nové služby poskytování hudby po Internetu překážky v rozvíjení jejich úplného potenciálu. 

Vláda schválila novelu loterijního zákona a předala ji k projednání Parlamentu. Novela přináší posílení transparentnosti tohoto speciálního sektoru a lépe definuje povinnost provozovatelů odvádět peníze na veřejně prospěšné účely. Provozovatelé budou muset zveřejňovat finanční výsledky her, seznam svých akcionářů včetně jejich podílů a informace o odvodu peněz na veřejně prospěšné účely včetně odvedených částek, způsobu využití a případných vazeb mezi provozovatelem loterie a příjemcem peněz. Zákon zakazuje peníze odvádět nadacím, které jsou založeny přímo provozovateli nebo jejich akcionáři. V roce 2003 představovaly tyto odvody částku 1,9 mld. korun, což bylo asi 12% výtěžku provozovatelů.