CultureInfo

Město Düsseldorf vždy patřilo k významným hospodářským i kulturním regionům Severního Porýní-Vestfálska. Od letošního května zde má adresu také České centrum Düsseldorf, které je součástí tzv. Českého domu Düsseldorf. Pod jednou střechou zde působí instituce propagující Českou republiku v oblasti ekonomické, kulturní i cestovního ruchu. Výhodou společného působení v Düsseldorfu je možnost sdílet důležité informace a kontakty s dalšími českými institucemi a také finanční úspory. „Vznik a způsob financování Českého centra Düsseldorf je jedním z důsledků současné ekonomické situace, kdy více než kdy jindy hledáme úspornější modely naší činnosti,“ říká generální ředitel Českých center Michael W. Pospíšil. První akce se v düsseldorfském Českém centru uskuteční 8. září 2010.

Americké centrum v Praze pořádá 18. srpna 2010 přednášku amerického profesora Williama Densmora Důvěra, identita a zpravodajství: Vytváření trhu pro digitální informace, která bude hledat například odpověď na otázku Jak se bude platit za žurnalistiku v novém prostředí přenosu zpravodajství v době, kdy zprávy přestávají být doménou tištěných médií?

Ve dnech 13. – 14. května 2010 ve Staré Aréně – klubu pro kulturu a informace 2015 proběhne mezinárodní sympozium na téma Umění, kulturní rozmanitost a sociální inkluze, předpoklady rozvoje kreativity. V rámci sympozia představí přední britští odborníci Prof. Colin Mercer a Lia Ghilardi účastníkům z ČR dosud málo známé, respektive nepoužívané metody práce, které přispívají k efektivnějšímu kulturnímu plánování. Sympozium je určeno pro aktivní kulturní organizátory, manažery, architekty, urbanisty, pracovníky místní správy nejen z Ostravy, ale i z Hradce Králové, Plzně a dalších českých měst, přičemž bude primárně zohledňovat potřeby Ostravy a reflektovat ostravské specifické prostředí zejména se zaměřením na problematiku kulturní rozmanitosti a sociální inkluze. Uzávěrka přihlášek na sympozium je 7. května 2010. 

Otevřená společnost vydala v rámci projektu sociálního podnikání průvodce zadáváním veřejných zakázek. Příručka vznikla nejen jako příspěvek k tématu zadávání veřejných zakázek, ale od samého počátku byl tým autorů motivován snahou zviditelnit zadávání veřejných zakázek jako další nástroj podpory sociální ekonomiky. Příklady a praxe v některých členských zemích Evropské unie ukazují na úzké propojení stabilního sektoru sociálních podniků a veřejného zadávání, které tak napomáhá bezproblémovému fungování sociální ekonomiky a slaďování cílů ekonomického a sociálního rozvoje v regionech. Neopomenutelným aspektem efektivního propojení veřejného zadávání a podpory sociální ekonomiky je posilování lokálních ekonomik, především využíváním místních zdrojů, místních pracovníků a začleněním otázek etiky, ohledu ke krajině a dalším regionálním specifikům do ekonomického a veřejně-právního rámce. Začlenění sociálních cílů do tohoto zadávání vyžaduje pečlivou přípravu a příručka ukazuje, jak k tomuto úkolu přistoupit a realizovat jej, přináší též definici korupce ve veřejných zakázkách a desatero dobrého zadavatele. 

Ve své poslední knize Empatic Civilization zkoumá Jeremy Rifkin, prezident washingtonské Nadace pro ekonomické tredny, příběh historie ekonomiky optikou lidského soucitu a emaptie. Poukazuje na rozpor, který existuje mezi vizí světa, k níž směřujeme a naší schopností tuto vizi realizovat. Podle Rifkina tkví podstata tohoto rozporu v současném stavu lidského vědomí. V díle Empatic civilization se zabývá... dramatickým vývojem lidského soucítění a vytváří novou sociální mozaiku sestavenou z rozmanitých disciplín humanitních věd včetně, literatury, umění,politologie, theologie, antropologie, sociologie, psychologie  a teorie komunikace. Klíčová otázka, kterou autor v publikaci lidstvu pokládá zní.. Jsme jako civilizace schopni dosáhnout tzv. globálního soucitu (global empathy) včas tak, abychom zabránili kolapsu lidské civilizace a zachránili naší planetu?

Barcelona, Španělsko  Na konci října 2009 se španělská Barcelona stala dějištěm historicky prvního mezinárodního fora s tématem svobodné kultury (freedom culture). Free Culture and Knowledge Forum. Fórum se stalo jedinečnou příležitostí pro setkání jednotlivců a organizací nad tématem svobodné kultury a svobodného poznání (free knowledge). Posláním Fóra bylo hledání styčných ploch společných strategií a agend, dále reflexe vzájemných postojů, rozdílných názorů, problémových oblastí či rozporů v támci tématu free culture. Záměrem Fóra bylo i  větší zviditelnění alternativních koncepcí poznání, kultury a kreativity, které se liší od nabídky předkládané zástupci zábavního a akademického sektoru. Výstupem Fora je Charta Inovací, kreativity a přístupu ke znalostem s podtitulkem občanská a umělecká lidská práva v digitálním věku. Mezi speakery Fóra patřili mimo jiné i Jeremy Rifkin a  John Howkins, kteří navštívili tento rok v březnu pražské Fórum pro kreativní Evropu. Příspěvek Johna Howkinse měl název "Who owns copyright?"

U příležitosti 17. tého listopadu vyšlo v Brně nulté číslo Kulturních novin, které jsou svou právní formou koncipovány jako vydavatelské a mediální družstvo. Mezi zakladatele patří například publicista a hudebník Jiří Plocek a typograf Miroslav Švejda. Družstvo bylo založeno 19 ti členy dne 10. října 2009 a chce, podle  svých webových stránek,  ...navázat na meziválečný étos družstevních aktivit s cílem zajistit udržitelnost nového titulu, který  je zaměřen na kulturní, společenská a politická témata nezávisle na politické moci. Podle ČTK upozorňuje jeden ze zakladatelů Miroslav Švejda na skutečnost,  že státní rozpočet ani komerční firmy nejsou schopny garantovat dlouhodobou podporu podobného projektu. Proto se buduje systém družstva, které by mělo být v budoucnu samofinancovatelné. Tímto způsobem prý například v Německu funguje již 15 let časopis s 8000 členy.  V českém právním řádu je družstvo společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání či zajišťování hospodářských, sociálních, bytových či jiných potřeb svých členů.

Internetový portál LabforCulture se bude v průběhu letošního podzimu zabývat problematikou sociálního podnikání v kultuře. Navazuje na téma předchozí věnované finanční krizi a jejím dopadům na kulturní sektor. Podzimní téma bude sledovat trendy, které mohou být uplatněny nejen v kulturním sektoru, ale také mimo něj. Sociální podnikání  je  jednou z  oblastí, která se v současné době rozvíjí i v České republice, ačkoli doposud náš právní řád nezná pojem sociální podnik, narozdíl například od Slovenska, objevují se již společnosti, které můžeme sociálním podnikem nazvat tj. český právní řád umožňuje  založení tohoto typu podniku. aKultura  však prozatím není oblastí, jež by u nás byla se sociálním podnikáním typicky spojována.