Kulturní politika v ČR

Praha i čtvrtá městská část slibovaly, že mrakodrapy nepovolí, dokud se k nim nevyjádří UNESCO, přesto se Stavební úřad Prahy 4 rozhodl nečekat na Výbor světového dědictví a pokračuje v povolování dvou mrakodrapů na Pankrácké pláni. Občanská sdružení požadují zastavení řízení. Pokud by investor získal povolení dříve, mohou ČR vzniknout miliardové škody spojené s kompenzacemi investorů. UNESCO je ve svých vyjádřeních k mrakodrapům kritické a lze očekávat, že i nadále bude jeho postoj negativní.

Dne 4. března 2008 byla zahájena komunikační kampaně KDO, CO a KOMU. Jejím smyslem je infomování široké i odborné veřejnosti o připravovaném majetkovém narovnání církví a státu. Součástí kampaně je také seznámit veřejnost se současným stavem nevypořádaného majetku, jenž je pozůstatkem činnosti komunistického režimu. Kampaň reflektuje skutečnost, že současný stav je neudržitelný a nevýhodný jak pro stát tak i církve. Kampaň je vedena Občanským sdtružením MAS Říčansko s podporou Svazu měst a obcí, České biskupské konference, Ekumenické rady církví a Ministerstva kultury ČR a její součástí je webový portál www.cirkevnimajetek.cz, kde je možno získat komplexní informace celé problematiky církevního majetku.

Ve čtvrtek 28. 2. 2008  dorazí do Prahy mezinárodní reaktivní mise Centra světového dědictví UNESCO a Výboru památek a sídel ICOMOS. Odborníci přijedou zkoumat, jak se Česká republika stará  o historické jádro hlavního města, které patří mezi kulturní památky celosvětového významu. Podnětem pro příjezd mise byly plány magistrátu povolit stavbu mrakodrapů, jež mají tvořit novou dominantu Prahy. Návštěva se může snadno změnit v mezinárodní ostudu. Úředníci totiž pracují na povolení ke stavbě sporných mrakodrapů – a hrozí, že bude vydáno dříve, než se UNESCO vyjádří.

Poradní sbor pro sbírkotvornou činnost Památníku národního písemnictví (PNP) byl seznámen se záměrem na rozdělení sbírek PNP a jejich přičlenění k Národní knihovně ČR a Národnímu muzeu a vyjadřuje své silné znepokojení nad těmito záměry, které by ve svém důsledku vedly k nenávratnému znehodnocení, jak sbírkových fondů, tak práce celých generací odborných pracovníků. I rada Ústavu pro českou literaturu AV ČR, vydala usnesení, ve kterém vyjadřuje znepokojení nad informacemi o možném zrušení samostatné existence či dokonce rozdělení Památníku národního písemnictví v Praze. Prostřednictvím předsedkyně odborové organizace PNP byl zaslán dopis ministru kultury, jehož znění rovněž přinášíme.
PNP, je příspěvkovou organizací ministerstva kultury a jeho fondy představují dvanáct procent veškerých sbírek v ČR. 

V souvislosti s přípravou nové kulturní politiky na léta 2008 – 2013  otevřelo dne 1. 11. 2007  Ministerstvo kultury na svých webových stránkách diskusní fórum pro odbornou i laickou veřejnost. Cílem diskuse je zapojení co nejširší odborné i laické veřejnosti do procesu přípravy tohoto klíčového dokumentu. 

 V tónu nedůstojných tahanic kolem budovy Národní knihovny na Letné se exemplárně projevila kulturní bída naší současnosti. Nemám na mysli architektonické jádro sporu, o němž se určitě dá vést věcná diskuse, nýbrž právě společenskou neschopnost záslužné dílčí pokusy o seriózní debatu podloženou argumenty přenést na fórum s rozhodovací pravomocí a především s nutnou společnou vůlí dobrat se obecně prospěšného výsledku.

V poslední době poutá pozornost veřejnosti unikátní projekt nové stavby Národní knihovny, který vyšel vítězně z mezinárodní architektonické soutěže. To, že se zajímá o novou podobu této kulturní instituce veřejnost, je v naprostém pořádku. Horší už je, pokud se k ní začínají vyjadřovat autoritativně politici, a to často bez hlubších znalostí. Výsledek soutěže je zpochybňován a to může vést k velmi nešťastným koncům, v to počítaje pravděpodobnou ztrátu špičkových architektonických počinů, sahající až do daleké budoucnosti.

Dne 25. 10. v 9.00 zasedá Zastupitelstvo hl. m. Prahy a jedním z bodů programu by mělo být také projednávání otázky nové budovy Národní knihovny. Přijďme osobně předat petici primátoru města Pavlu Bémovi, přijďme se osobně podívat na veřejně přístupné jednání Zastupitelstva, píší ve své výzvě  Michal Dočekal, umělecký šéf činohry Národního divadla a Umělecké vedení činohry Národního divadla: Daria Ullrichová, Lenka Kolihová Havlíková, Iva Klestilová, Ivan Rajmont.